Jaroslav Riedl, T. G. Masaryk, 1929

Významný český umělec a legionář Jaroslav Riedl (1893–1945) namaloval v roce 1929 na objednávku Vojenské akademie v Hranicích na Moravě jeden z nejproslulejších portrétů prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

Plátno, olej, 208 x 310 cm.

Jezdecký portrét československého prezidenta v životní velikosti byl vytvořen na rozměrném plátně o výšce více než tří metrů. V roce 1929, kdy slavila Vojenská akademie v Hranicích deset let od svého založení, byla olejomalba umístěna do tamějšího „Zrcadlového sálu“ a zasazena do masivního dřevěného rámu. V období před první světovou válkou zdobila tuto nejreprezentativnější prostoru budoucí Akademie podobizna rakousko-uherského císaře Františka Josefa I.

Původní výmalba sálu v okrové barvě změnila svoji podobu až po druhé světové válce. Rodové znaky velitelů školy byly zamalovány a přirozená okrová barva byla nahrazena světle modrou. Ani portrét prezidenta-osvoboditele neodpovídal nastupující éře komunismu. Byl odstraněn, předán do sbírek Vojenského historického ústavu a nahrazen monolitní zrcadlovou plochou. V letošním roce se po mnoha desetiletích dočkal svého návratu na původní místo v podobě kopie. Sytě modrá barva pozadí obrazu tak vizuálně velmi dobře koresponduje s výmalbou stěn. Vysoká pastóznost a zvláštní „rozmach“ dává dílu velmi moderní ráz.

K Masarykovu portrétu se váže dlouhá léta legenda, která vypráví, že pod některým ze zrcadel v sále se ukrývá identický obraz téhož autora. Ani v odborné literatuře či dokumentaci Vojenského historického ústavu se žádná informace, která by potvrdila její reálný základ, neobjevila.

Autor malby, Jaroslav Riedl pocházel z Prahy. V letech 1909–1911 studoval malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Vlaha Bukovace a Jaroslava Preislera. V říjnu roku 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 88, s nímž odešel na východní frontu. Do ruského zajetí přeběhl v létě roku 1915 ve vsi Verkuny v Besarabské gubernii. V následujícím roce byl přidělen k 10. rotě 1. čs. střeleckého pluku a v březnu 1917 byl odvelen k 3. čs. střeleckému pluku.

V letech 1919–1920 velel velmi úspěšně pěší výzvědné rotě 3. čs. střeleckého pluku mezi stanicemi Čeljabinsk – Jekatěrinburk. Do Československa se vrátil dvacátým lodním transportem v roce 1920 v hodnosti nadporučíka. První dva roky velel cvičnému praporu Učiliště pro pěší vojsko v Milovicích, poté působil jako učitel ve Škole pro výchovu záložních důstojníků 1. pěší divize. V roce 1926 nastoupil do Památníku osvobození jako výtvarný referent, od roku 1937 zde působil ve funkci přednosty muzejního oddělení. V celé své vojenské kariéře hodnocen velmi kladně, především jako schopný organizátor a ve skvělé fyzické kondici. V roce 1937 obdržel pochvalu za vynikající plavecké výkony ve vojensko-sportovních závodech armád států Malé dohody. Jeho nadřízený, generál Rudolf Medek jej nazval příznačně „vojákem s celou duší“.

Pro Památník osvobození Riedl namaloval cyklus dvanácti olejomaleb pod názvem Československý voják v zahraničním vojsku. Na těchto plátnech jsou zobrazeny figury příslušníků ruských, francouzských a italských legií různých druhů vojsk. Ve volné tvorbě prošel umělec vlivy moderních francouzských stylů, aby postupně dospěl k realistické figurální a krajinné malbě středoevropského modelu. Na některých Riedlových figurálních scénách je znatelný odklon od perspektivy, což nebývá výjimkou ani u umělců věhlasných jmen.

Po vzniku protektorátu se Jaroslav Riedl jako vlastenec a bývalý aktivní voják zapojil aktivně do domácí odbojové činnosti. Teprve na samotném koci války, v únoru roku 1945, byl zatčen a poté vězněn v nacistických koncentračních táborech. Zahynul několik dnů před osvobozením při pochodu smrti, jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Ilona Krbcová