Josef Kholl - Zemřel u brány k domovu

29. 07. 2024

Jeho frontový velitel na východní frontě generál Ludvík Svoboda jej považoval za „výtečného velitele, odvážného, dobrého, spravedlivého a vzácného člověka“. Stejně tak si jej cenil na Středním východě jeho předchozí velitel generál Karel Klapálek a také řadoví vojáci, kteří si u elegantního a noblesního Josefa Kholla vedle jeho odvahy považovali zvláště toho, že byl stejně náročný na ně i na sebe.

Josef Kholl (1914–1944) patří do dlouhé řady těch, kteří padli v Karpatech jen kousek od vysněné mety – československých hranic. FOTO: VHÚ Praha

Hrdina od Tobruku či Kyjeva a Dukly se narodil na prahu první světové války 22. července 1914 v Plavsku u Stráže nad Nežárkou v rodině lesníka. On sám svou odvahu a vlastenectví za cenu sebeobětování projevil v dalším světovém konfliktu. Po maturitě na příbramské reálce v roce 1933 nastoupil dobrovolně vojenskou prezenční službu. Přání otce, aby se po návratu do civilu stal lesníkem, stejně jako tužbu maminky, aby byl úředníkem, Josef nevyslyšel. V roce 1936 jako čerstvý poručík pěchoty nastoupil službu u pěšího pluku 38 v Berouně, s nímž prožil i potupu mni￾chovského diktátu. Na počátku nacistické okupace se zapojil na Berounsku do ilegální vojenské organizace Obrana národa, ale zásahy gestapa jej donutily opustit okupovanou vlast.

Do zahraničního odboje odešel Josef Kholl 5. března 1940 u obce Bílá a přes Slovensko, Maďarsko a Balkán se v červenci dostal na Střední východ. Tam se později stal příslušníkem Klapálkova Čs. pěšího praporu 11 – Východ￾ního. S ním se po tažení v Sýrii jako zástupce velitele 4. pěší roty zúčastnil od října do prosince 1941 také obrany obklíčeného libyjského přístavu Tobruk. I on tak měl právo na dnes již legendární válečnický titul „tobrucká krysa“. V červnu 1943 byl poslán na vlastní žádost na východní frontu, kde se stal při nedostatku zkušených aktivních důstojníků vítanou posilou. Bojoval jako velitel praporu v řadách 1. čs. samostatné brigády v SSSR v tvrdých bojích o Kyjev, Bílou Cerkev a Žaškov. Se svou brigádou se zúčastnil v hodnosti štábního kapitána jako velitel 1. pěšího praporu i krvavých bojů v Karpatech. Zde, 22. září 1944, jeho život ukončila na polském území u trigonometru 694 (krvavě proslulá Hyrowa hora) poblíž města Dukla zbloudilá střepina nepřátelského dělostřeleckého granátu.
Protože mrtví hrdinové nebyli, na rozdíl od živých, pro pozdější komunistický režim nebezpeční, byl Josef Kholl časem povýšen na generálmajora in memoriam, jmenován Hrdinou ČSSR a jeho portrét zdobil nejednu síň tradic vojenských útvarů. To však není žádný důvod, abychom na tohoto vlastence a odvážného vojáka dnes zapomínali.

Jindřich Marek
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 28. července 2017.

Aktuálně



Od začátku školního roku máme připravené nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky

Od začátku školního roku máme připravené nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky

10. 08. 2026
Nový školní rok je také ve znamení nových přednášek ve Vojenském historickém…
Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

09. 08. 2026
Existují místa, kde je minulost stále téměř hmatatelná. Jedním z nich je…
Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

09. 08. 2026
Po skončení druhé světové války začala být československá armáda postupně naplňována potřebnou…
Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

07. 08. 2026
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Setkání s profesorem Knížákem

Setkání s profesorem Knížákem

06. 08. 2026
Málokoho by napadlo spojovat osobu profesora Milana Knížáka s Vojenským historickým ústavem…