Vědecká konference k válečnému roku 1918

Rozsáhlý projekt cyklu mezinárodních vědeckých konferencí Léta do pole okovaná 1914–1918 je ve svém závěru. V letech 2014 až 2017 se uskutečnily již čtyři konference věnované rokům 1914-1917, nyní se v úterý 18. září a ve středu 19. září konala závěrečná pátá, věnovaná válečnému roku 1918. Konferenci pořádal Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky, jednání hostil pražský Lichtenštejnský palác na Malé Straně.

Vědecká konference nese název „1918 – Starý svět mrtev, ať žije nový?“ a záštitu nad ní převzal předseda vlády České republiky Andrej Babiš a ministr obrany České republiky Lubomír Metnar.

Jednání konference bylo rozděleno do dvou dní, během kterých vystoupili vědci se svými příspěvky, které se týkají válečného roku 1918. Celkem bylo na programu téměř pět desítek vystoupení, na kterých se podíleli historici z České republiky, Slovenska, Slovinska, Francie, Rakouska, Německa, Polska, Maďarska, Řecka, Ruska a Austrálie.

Na začátek úterního programu přivítal všechny účastníky ředitel Vojenského historického ústavu Praha, plk. gšt. Aleš Knížek. Poté přednesla úvodní slovo náměstkyně ministra obrany Alena Netolická. Mimo jiné řekla:

„Česká společnost často nazírá na první světovou válku jako na boje za samostatný československý stát. Je přirozené, že dáváme přednost tomu pozitivnímu, co pro nás z konfliktu vzešlo. Válka však přinesla destrukci všech dosavadních hodnot. Překreslila politickou mapu světa, pohřbila staré autority a zrodila nové. Především však přinesla statisíce padlých, zničené lidské osudy a zmařené životní plány. Na troskách starého světa měl být vytvořen nový, spravedlivější svět bez válek. Na sklonku roku 1918 však nikdo netušil, že mírovému životu jsou vyhrazena jen dvě desetiletí."

Náměstkyně Alena Netolická dále také zmínila, jaký význam má celý cyklus konferencí Léta do pole okovaná 1914–1918 pořádaný Vojenským historickým ústavem Praha:

„Úmysl realizovat sérii konferenčních setkání věnovaných jednotlivým válečným rokům, vyplynul ze závažnosti první světové války, z jejího společenského dopadu a z mnohostrannosti a z proměnlivosti, které ji provázely během jejího trvání. V kaleidoskopu výročních připomínek první světové války v České republice i v zahraničí jde o ojedinělý dlouhodobý projekt. Projekt vytvořil rozsáhlý prostor pro prezentaci výzkumu domácích i zahraničních badatelů a podnítil soustavnější zájem o studium problematiky první světové války. Spolu s referáty, které zazní na této konferenci, jde o více než dvě stovky příspěvků, které byly předneseny v rámci tohoto cyklu.

Hluboký dopad první světové války na státoprávní uspořádání českých zemí, ale také na osudy našich předků, vedly Vládu České republiky v roce 2014 k přijetí koncepce připomenutí výročí 1. světové války. Na ní se zásadním způsobem podílely jednotlivé složky Ministerstva obrany a nemalým vkladem do ní přispěl i VHÚ Praha. Na požadavky odborné veřejnosti i jako reakce na nebývale vzedmutý zájem naší veřejnosti o osudy předků bojujících na frontách první světové války bylo rozhodnuto zřídit Digitální studovnu MO. Zde jsou centrálně uložena a veřejně on-line zpřístupněna digitální data vzešlá z činnosti paměťových institucí v rezortu Ministerstva obrany, tj. Vojenského historického ústavu Praha a Vojenského ústředního archivu. Digitální studovna umožňuje tuzemské i zahraniční veřejnosti volný a uživatelsky přívětivý on-line přístup ke kolekci vojenské, vojensko-historické literatury i archivních pramenů.“

Po zahájení konference přišel na pořad samotný program, jednotlivé tematické panely, v  nichž vystupovali řečníci se svými příspěvky. Jako první vystoupil prof. Václav Horčička z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy V Praze, následován Tomášem Jaklem z Vojenského historického ústavu Praha. Prvních pět panelů bylo na programu v úterý 18. září, dalších sedm panelů ve středu 19. září.

Na závěr konference, ve čtvrtek dopoledne, si její účastníci prohlédli výstavu Doteky státnosti, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha a je k vidění v Jízdárně Pražského hradu.

Kompletní program konference v českém jazyce s názvy jednotlivých příspěvků a jmény přednášejících naleznete ZDE.

Kompletní program konference v anglickém jazyce s názvy jednotlivých příspěvků a jmény přednášejících naleznete ZDE.