Na barikády! Pojďme se podívat, jak vypadaly.

Knižní edice Zmizelá Praha z nakladatelství Paseka se rozrostla o atraktivní titul, který je věnovaný bojům v hlavním městě Praze v květnu 1945. Publikaci „Bojiště a barikády Pražského povstání“ autorsky připravil historik Vojenského historického ústavu Praha Tomáš Jakl.

+16

Edice Zmizelá Praha představuje nejrůznější podoby hlavního města tak, jak vypadalo především v průběhu dvacátého století, částečně i ve století devatenáctém. Edice čítající již téměř dvacítku knih mapovala například železniční tratě, jejich stanice a zastávky, tovární haly, tramvajové tratě, sportoviště, ale také nevěstince. Jeden titul se rovněž zaměřil na někdejší pražské vojenské objekty. Všechny knihy mají stejnou koncepci – po úvodní textové části následuje rozsáhlá fotografická část, která je jádrem knihy. Snímky jsou opatřeny rozsáhlými popisky.

„Bojiště a barikády Pražského povstání“ historika VHÚ Tomáš Jakla mají rozsah více než 230 stran a plné dvě stovky stran zabírají fotografie. Zatímco ostatní tituly vždy obsáhly poměrně dlouhé časové období, Jaklova kniha se koncentruje na časově velmi ohraničenou a úzkou kapitolu dějin: období několika květnových dnů roku 1945, kdy v Praze vypuklo Pražské povstání.

Snímky zobrazují rozličné podoby pražských barikád a pokrývají prakticky celé území Prahy. Jsou zde jak snímky z centra města, kde se barikády tísnily mezi křivolakými uličkami i mezi honosnými domy staré části města, tak fotografie z Vinohrad, Smíchova, Pankráce atd. Nechybí ani pozoruhodné záběry z okrajů metropole, kde končí zástavba a začínají již pole. Snímky tedy nezobrazují jen konec války a bojové události, ale mohou sloužit i jako dokument toho, jak Praha vypadala v roce 1945.

Při bádání v poválečném období bylo zjištěno, že během několika desítek hodin vyrostlo v Praze přes 2 000 barikád. Pozorný čtenář knihy určitě zaregistruje, jak rozmanitý materiál Pražané pro jejich stavbu barikád používali. Nejčastěji posloužily dlažební kostky, mnohdy byly na barikády dotlačeny tramvajové vozy. Barikády v centru města pak spolykaly i nejrůznější vybavení domácností a vše, co se našlo na přilehlých dvorcích a dvorech.

Jak dokládá jedna z fotografií, barikády byly pro těžké pásové vojenské stroje většinou snadnou kořiští: tank mohl barikádu bez potíží překonat. Nicméně pokud barikádu obsadili obránci, kteří měli k dispozici protitankové zbraně, měli to útočníci mnohem těžší. Efekt barikády tak působil především za předpokladu, že byla bráněna nějakou posádkou.

Některé z fotografií mají především dokumentační charakter a zobrazují jen danou barikádu, jiné snímky jsou reportážní či portrétní a ukazují bojující Pražany. Ojedinělé snímky jsou i výtečným zachycením celé atmosféry tehdejší doby. Větší počet snímků zobrazuje například barikádu a boje u někdejšího Trojského mostu (posléze přejmenovaného na Most Barikádníků), nebo tvrdé boje na Pankráci.

Kniha je také doplněna mapkami, které ukazují umístění jednotlivých barikád. Uzavírá ji pak přehled jednotlivých barikád podle umístění v daných ulicích. Přehled vychází z kartotéky pražských barikád, uložené v Muzeu hlavního města Prahy.

RED