Jak ukazuje analýza dobových písemných, obrazových i kartografických pramenů, průběh bitvy z 8. listopadu 1620 se odehrával jinde, než se dlouhodobě traduje. Jinými slovy, Bílá hora nebyla tam, kde ji dnes umisťujeme. V průběhu staletí se v interpretacích bitvy nahromadila řada klišé, která se nekritickým opakováním proměnila v „historickou pravdu“. Ta pak ovlivnila nejen výklad politických dějin, ale promítla se i do výtvarného umění a širší kultury.
Někdy to působí, jako by historikové o bitvě „válčili“ spíše na papíře než v reálném terénu. Přitom právě pohled na krajinu může zásadně změnit naše porozumění celé události. Když se postavíme na dnešní Bílou horu a zkusíme ji vnímat očima tehdejších velitelů – Kristiána I. z Anhaltu a Jindřicha Matyáše Thurna na straně stavovských vojsk či Maxmiliána z Lichtenštejna, Karla Bonaventury Buquoye a Fridricha I. Bavorského na straně císařských a ligistických sil – začnou se důvody porážky stavovského vojska rýsovat mnohem zřetelněji.
Pro archeology však zůstává bojiště zatím nedohledatelné. Proč tomu tak je a jaké stopy po sobě bitva vlastně mohla zanechat, přiblíží návštěvníkům archeolog Vojenského historického ústavu Praha Petr Čech. Komentovaná akce se uskuteční u Památníku na Bílé hoře v sobotu 20. června a znovu 15. srpna 2026, vždy od 9 hodin.
KDY: 20. června 2026 (a 15. srpna 2026)
KDE: Památník na Bílé hoře (50.0785664N, 14.3190397E)
V Armádním muzeu Žižkov nabízíme zdarma vzdělávací programy pro děti z mateřských škol, žáky základních a středních škol. Všechny lektorované programy lze uzpůsobit potřebám žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Armádní muzeum Žižkov rovněž nabízí komentované skupinové prohlídky vojenským útvarům. Objednávejte na museum@vhu.cz
Školní výpravy si mohou objednat komentovanou prohlídku dalších našich muzeí:
Detaily k rezervacím získáte po kliknutí na obrázky po stranách.