V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou a Střední průmyslovou školou grafickou v Hellichově ulici v Praze při výchově nových generací restaurátorů. Pod dohledem zkušených restaurátorů pracují na dílčích úkolech a postupně se dostávají i k samostatným pracím na historických zbraních ze sbírky VHÚ Praha. Součástí dohodnuté spolupráce je také zpracování závěrečné maturitní práce, včetně detailní restaurátorské zprávy.

Restaurátorské pracoviště v Armádním muzeu Žižkov poskytuje studentům profesionální podmínky ke studiu technologií konzervace a restaurování sbírkových předmětů. Velkou výhodou je, že studenti mají vzhledem k velkému počtu chladných a palných zbraní ve sbírce VHÚ Praha možnost srovnávání.

Při praxi v prvním roce se seznamují s tím, jak se o exponáty pečuje a jak se ukládají do sbírkových fondů. Student si také vybírá zbraň pro následné zpracování. To vše samozřejmě pod dohledem a ve spolupráci s restaurátory Vojenského historického ústavu Praha. „Další rok připravují termínovanou dokumentaci, restaurování zbraně, případně vyrábí kazetu na zbraň, v níž ji budou prezentovat maturitní komisi,“ říká doyen restaurátorských dílen VHÚ Praha Petr Moudrý s tím, že pak studenty čeká už „jen“ maturita a obhajoba jejich práce. „Před maturitní komisi předstoupí také náš restaurátor, několika větami zhodnotí provedenou práci, přístup studenta k praxi a navrhne známku z praktické části maturity,“ dodává Petr Moudrý.

„Teď pracuji na restaurování šavle. Má mosazné a dřevěné části. Tu dřevěnou jsme museli rozebrat a pak slepit dohromady, protože tam byly praskliny. Mosazné části jsem měl přes noc v lázni, pak je budu natírat pastou a leštit. Odrezil jsem zkorodovanou čepel a i tu budeme ještě leštit. Dřevěnou část natírám šelakem (přírodní pryskyřice). Loni jsem restauroval pandurskou dýku a pak jsme pracovali na kočárku z druhé světové války. Tehdy jsme jen odstranili korozi a udělali nové madlo. Zbytek bude čekat na následující čtvrťáky,“ říká jeden ze studentů Maxmilián Jaroš. 

Jeho spolužák Benjamín Konrád oceňuje, že může vidět i sbírkové předměty, které na restaurátorský zásah teprve čekají. „Je zajímavé vidět věci v původním stavu a pak to porovnat s tím, jak je vidí veřejnost při výstavě,“ dodává student, jehož velice baví zbraně. „Když byla možnost jít do dílen Vojenského historického ústavu a vyzkoušet si jiné materiály, tak jsem neváhal. Teď pracuju na šavli pro rotmistry, což je více řemeslná práce, a to mi vyhovuje. Prostě chlapská práce,“ dodává Benjamín Konrád s tím, že může sledovat, co předchází samotnému restaurování.

„I přesto, že se ve škole zaměřují na jiné materiály, zvládají velice dobře i restaurování militarií. Většina z nich se ráda učí novým věcem a technologiím a postupem času vidíme, jak se v práci zlepšují a získávají potřebný cit,“ dodává Petr Moudrý. Podle něj studenti, kteří byli na praxi v dílně VHÚ Praha, vždy dostali velice dobré známky.

Výsledy práce našich restaurátorů můžete sledovat v rubrice Z restaurátorských dílen