S příchodem tanků se začal v dějinách zbraní odehrávat zápas mezi pancířem a střelou. Stejně tak tomu bylo i po skončení druhé světové války.
V roce 1947 tvořilo výzbroj československého protitankového dělostřelectva celkem 14 různých vzorů. Z toho 6 bylo sovětských, 4 vzory byly německé, 2 vzory byly britské a 2 pocházely z československé předválečné výzbroje. V roce 1948 zahájila plzeňská Škodovka vývoj protitankových kanonů, které by mohly používat unifikované střelivo se sovětskou armádou. Rozeběhl se vývoj protitankových kanonů o ráži 76,2 mm a 100 mm. Konstrukční práce probíhaly pod názvem A19 a A20. U kanonu A19 bylo zjištěno, že daná ráže 76,2 mm nesplňuje požadavky na průraznost a že ani lafeta nevydrží zvýšené namáhání. Projekt byl zastaven a Škodovka zahájila na základě požadavků armády vývoj PT kanonu o ráži 85 mm, jehož výrobní označení bylo A22. Podařilo se vyvinout děla, která měla daleko univerzálnější vlastnosti než čistě protitankové kanony a armáda je tak zavedla do své výzbroje. Typ A22 byl zaveden do armády v roce 1952 pod označením 85mm kanon vzor 52, typ A20 pak o rok později pod označením 100mm kanon vzor 53. Počátkem 50. let 20. století tak přicházejí do armády velice kvalitní protitankové zbraně o vysokém palebném účinku, které zároveň splňovaly požadavky na jednoduchost konstrukce, stabilitu při palbě, malou palebnou výšku a zároveň byly lehce ovladatelné a v terénu velmi odolné.
Zatímco 85mm kanon vz. 52 byl brzy vystřídán 82mm bezzákluzovým kanonem vz. 59, sloužily 100mm kanony vz. 53 až do rozpadu Československa v roce 1989. Toto dělo představovalo v době svého zavedení světovou špičku a i po 40 letech své služby bylo schopno vyřazovat většinu tehdy zavedených tanků. Protitanková střela byla schopna prorazit na 1000 metrů pancíř o tloušťce 140 mm.
Kanon byl umístěn na dvouramenné lafetě a vybaven poloautomatickým závěrem. Maximální dostřel dosahoval 21 000 metrů, přičemž dálka přímého dostřelu činila 1230 metrů. Počáteční rychlost střely byla úctyhodných 955 m/s a rychlost střelby až 10 ran za minutu. Kanon používal jednotné střelivo. V roce 1960 se ve výzbroji československé armády nacházelo 598 kusů.
VHÚ Praha získal tento sbírkový předmět převodem od armády v roce 1991.
Technická data:
Hmotnost kanónu: 4210 kg
Celková délka zbraně: 8534 mm
Šířka: 2179 mm
Výška: 2606 mm
Palná výška: 1250mm
Průraznost pancíře na 1000 metrů: 140 mm
Jan Fedosejev