Dobrovolnická svatováclavská rota – jediná česká kolaborantská vojenská jednotka. Fraška nebo tragédie?

Dobrovolnická svatováclavská rota – jediná česká kolaborantská vojenská jednotka. Fraška nebo tragédie?

04. 03. 2021

Během 2. světové války nabídly několikrát české nacionálně-socialistické organizace spolupracující s okupanty postavení české vojenské jednotky, která by spolu s dalšími národními jednotkami bojovala po boku německých vojáků za „novou Evropu“. Rakušana Adolfa Hitlera však představa českých vojáků v uniformách Velkoněmecké říše upřímně znepokojovala. Ve svém projevu z 26. září 1938 výslovně prohlásil: „Mohu vás ujistit, že žádný Čech nemusí a ani nemůže sloužit v německé armádě."

Vůdcovo přání se pro jeho podřízené stalo rozkazem a v následujících letech vedla pro české nacisty jediná cesta, jak nastoupit vojenskou službu – přihlásit se za Němce a získat říšskoněmecké státní občanství. Díky tomu jsou Češi, společně s Poláky jedinými evropskými národy, které v letech 2. světové války nepostavili vlastní vojenské jednotky bojující na straně států Osy.

Z této premisy existuje u nás jediná výjimka, a tou je Dobrovolnická svatováclavská rota. Tragikomická jednotka, jejíž základy byly položeny před 76 lety, dne 5. března 1945. Toho dne vydal německý státní ministr pro Čechy a Moravu a bývalý henleinovský poslanec čs. parlamentu Karl Hermann Frank „Grundsätzlicher Befehl“ (tedy „Základní rozkaz“), na jehož základě mohla jednotka de iure vzniknout.

 

Rota kočkopes

Hned v úvodu je třeba poznamenat, že ve skutečnosti nešlo o plnohodnotný vojenský útvar. Nebyl součástí Waffen-SS, Wehrmachtu, ani žádné jiné německé vojenské nebo polovojenské organizace, a ani součástí protektorátního Vládního vojska. Jednalo se o „vojenskou jednotku Kuratoria pro výchovu mládeže v protektorátu Čechy a Morava“.

Formálně však byla přidělena do podřízenosti SS-Brigadeführera a generálmajora Waffen-SS Bernharda Vosse, který čekal v Praze na výsledek soudního řízení mj. pro ohrožení bojeschopnosti jednotek SS v poli. Frank, s nímž jej pojilo přátelství již z roku 1939, z něj na konci války udělal referenta pro provizorní vojenské útvary stavěné výhradně z protektorátních zdrojů. „Kočkopsa“, kterým Svatováclavská rota byla, vymyslel K.H. Frank právě z důvodu, aby formálně nepřestoupil Hitlerův rozkaz.

Nábor do jednotky byl proveden 13. března 1945 na shromáždění spolehlivých funkcionářů Kuratoria v Praze. O devět dní později odjel první turnus dobrovolníků (asi 48 mladíků) pod vedením Eduarda Chalupy, dosavadního vůdce oddílu zvláštního zasazení Kuratoria a bývalého záložního kapitána československé armády, do školícího zařízení Kuratoria v lázních Čeperka u Unhošti, aby se zde podrobil základnímu vojenskému výcviku. Ten byl veden německým poručíkem a bývalým funkcionářem Hitler-Jugend z Olomouce Gerhardem Beywlem a pěti dalšími poddůstojníky Wehrmachtu.

Okolo 20. dubna je následoval druhý transport, v němž na Čeperku přijely další necelé tři desítky mužů. Kromě kuratoristů z venkovních okresů mezi nimi bylo několik starších rekrutů z řad Moravcovy Veřejné osvětové služby a České ligy proti bolševismu. V následujících týdnech čeští dobrovolníci prodělali výcvik s pistolemi, puškami (standardní výzbrojí příslušníků roty se stala kořistní čs. puška vz. 33), ručními granáty a lehkými kulomety.

Naprostou většinu příslušníků roty tvořili mladíci z Kuratoria – nejmladším z nich bylo pouhých 16 let. Někteří pocházeli z rodin českých nacistů a prošli výchovou např. v rámci Mládeže Vlajky.  Ti tvořili ideologicky „tvrdé jádro“. U jiných však okupační režim jen zneužil jejich pubertální romantismus. Mnozí si postupně uvědomovali, že udělali chybu a snažili se z jednotky dostat. Jsou známé případy propuštění i dezercí, které nebyly stíhány (nacisté důsledně trvali na naprosté dobrovolnosti členství v rotě). Za jiné, především ty neplnoleté, orodovali s různým úspěchem jejich rodiče.

 

Před soudy

K 5. květnu 1945 měla rota stav 80 mužů. Téhož dne, kdy vypuklo povstání v Praze, se unhošťským povstalcům pod velením ruského legionáře generála Václava Šidlíka podařilo po dramatickém vyjednávání rotu odzbrojit a většinu jejích příslušníků, včetně všech velitelů, vzít do zajetí (tři zajali povstalci v Praze a jeden se oficiálně nacházel v nemocničním ošetření).

Z Unhoště byla většina zajatců přepravena ještě během povstání do Kladna a 13. května 1945 pak propuštěna na svobodu (ve vazbě zůstali jenom funkcionáři roty). Po návratu do svých domovů pak řada z nich vstoupila do čs. revolučních jednotek a účastnila se např. zajišťování českého pohraničí. Postupně však byla většina z nich opět zatčena.

Členství v Dobrovolnické svatováclavské rotě bylo během poválečné retribuce klasifikováno jako trestný čin a téměř šest desítek jejích bývalých příslušníků se ocitlo přes mimořádnými lidovými soudy, soudy mládeže, nebo trestními komisemi. Většina bývalých příslušníků byla odsouzena k trestům v rozmezí od dvou do pěti let. Pokud byly vysloveny tresty vyšší, pojily se většinou také s dalšími protistátními skutky spáchanými v době okupace.

Nejpozději v roce 1955 byli všichni odsouzení příslušníci roty znovu na svobodě. Jedinou výjimkou byl její bývalý velitel Eduard Chalupa, odsouzený původně k trestu smrti, kterému president Edvard Beneš svojí milostí změnil trest na doživotí. Zemřel ve vězeňské nemocnici v Praze na Pankráci dne 17. září 1960.

Jiří Plachý

Aktuálně



Podívejte se na seriál 1945 - Rok osvobození na Novinky.cz

Podívejte se na seriál 1945 - Rok osvobození na Novinky.cz

12. 01. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Zapište si data hlavních akcí VHÚ Praha v roce 2025

Zapište si data hlavních akcí VHÚ Praha v roce 2025

08. 01. 2025
Dovolujeme si upozornit naše příznivce na termíny tradičních akcí v letošním roce.…
Adolf Opálka / 4. 1. 1915 - 18. 6. 1942

Adolf Opálka / 4. 1. 1915 - 18. 6. 1942

04. 01. 2025
Pro mnohé splývá jeho podoba zásluhou filmu Atentát s tváří herce Radoslava Brzobohatého.…
Digitalizace dalších rukopisů z 2. poloviny 19. století byla dokončena

Digitalizace dalších rukopisů z 2. poloviny 19. století byla dokončena

03. 01. 2025
Vojenský historický ústav Praha v roce 2024 digitalizoval dalších 28 rukopisů z první…
Před 35 lety byl Václav Havel zvolen prezidentem

Před 35 lety byl Václav Havel zvolen prezidentem

29. 12. 2024
Před pětatřiceti lety, 29. prosince 1989, byl zvolen prezidentem Československa Václav Havel.…