Čechoslováci v Tobruku
Fotogalerie
Tobruk leží ve východní části libyjské Kyrenaiky a představuje jeden z nejdůležitějších přístavů na pobřeží severní Afriky mezi Tripolisem a egyptskou Alexandrií. Na počátku druhé světové války patřil, jako celá Libye, fašistické Itálii. Když Itálie vstoupila roku 1940 do války, šla od porážky k porážce. Vpád do Egypta byl snadno odražen, naopak britské jednotky postoupily do Libye a 21. ledna 1941 dobyly Tobruk. Po příjezdu Rommelova Afrikakorpsu do severní Afriky přešly síly Osy opět do útoku a 11. dubna 1941 byla posádka Tobruku obležena. Britové však byli schopni přístav po moři zásobovat a přesouvat tam posily. Jednou z nich byl od 21. října 1941 i 11. československý pěší prapor – Východní pod velením podplukovníka Karla Klapálka, rodáka z Nového Města nad Metují. Čs. prapor o síle takřka 650 osob byl podřízen polské Samostatné karpatské střelecké brigádě a podílel se na obraně západního sektoru. Během spojenecké operace Crusader byl 10. prosince 1941 Tobruk vyproštěn z obklíčení. Československá jednotka v něm zůstala až do dubna 1942, kdy byla odeslána po moři do Egypta a posléze přeměněna na 200. čs. lehký protiletadlový pluk. Za bojů u Tobruku padlo 14 příslušníků čs. praporu, 26 bylo zraněno těžce a 55 lehce.
Dne 26. května 1942 zahájila vojska Osy v severní Africe novou ofenzivu a 21. června 1942 Tobruk kapituloval. Do zajetí padlo 33–35 000 příslušníků mnohonárodnostní posádky. Po bitvě u El Alameinu se však strategická iniciativa v severní Africe přesunula zcela na spojeneckou stranu, Spojenci zahájili nový pochod z Egypta na západ a ještě v listopadu Tobruk znovu dobyli. Koncem roku 1942 se do přístavu vrátila i čs. jednotka, zajišťující nyní jeho protiletadlovou obranu. Ustupující Němci zanechali na zdech vzdorný vzkaz „Zase se vrátíme!“ – čs. vojáci k tomu zpětně poznamenali, že v lednu 1943 Němci skutečně Tobrukem znovu prošli, ale jako váleční zajatci.
Aktuálně
Přejeme návštěvníkům našich muzeí a příznivcům vojenské historie krásné vánoční svátky
Podívejte se na vánoční a novoroční pohlednice z 1. poloviny 20. století s vojenskou tématikou
Milovická tragédie před Vánoci roku 1974
Uvádění Československé lidové armády do stupňů bojové pohotovosti v 80. letech
Očitá svědectví z let 1936‒1937 o zemi, kde „zítra“ znamenalo pro mnohé zmar a smrt
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
