Po útoku na SSSR v červnu 1941 začal v protektorátě narůstat neklid, množily se různé formy pasivního odporu a docházelo i k sabotážím v továrnách. V obavě o úroveň protektorátní průmyslové produkce se okupační moc rozhodla přiklonit k politice represí a zastrašování, protože dosavadní říšský protektor Konstantin von Neurath nebyl pro takovou koncepci vhodnou osobností, byl odeslán na zdravotní dovolenou a jeho zástupcem se stal SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Ten nechal ještě v den svého příjezdu zatknout předsedu protektorátní vlády generála Aloise Eliáše a o den později, 28. září 1941, vyhlásil stanné právo nad okresy oberlandrátů Praha, Brno, Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové a Kladno, ke kterým se 1. října přidaly i okresy Hodonín, Uherský Brod a Uherské Hradiště.
Na základě civilního výjimečného stavu byly v Praze a Brně (s pobočkami v Olomouci a Ostravě) zřízeny stanné soudy složené z příslušníků bezpečnostní policie, které při svém jednání znaly jen tři druhy rozsudku: propuštění, předání gestapu s následným odesláním do koncentračního tábora a trest smrti. Proti rozsudkům nebylo odvolání a měly být vykonány ihned. Dále byla ve 22:00 zavedena policejní uzavírací hodina ve všech veřejných místech, kde se scházelo české obyvatelstvo. Zakázány byly také české kulturní a sportovní akce. Německého obyvatelstva se omezení netýkala.
Výjimečný stav byl na většině území protektorátu zrušen dne 1. prosince 1941, respektive v oberlandrátech Praha a Brno 20. ledna 1942. Celkem stanné soudy od 28. září 1941 do 20. ledna 1942, podle ne zcela úplných údajů, odsoudily k trestu smrti 489 osob a 1673 poslaly do koncentračních táborů.
Rozměry: 94,5 x 64 cm
Vyhláška byla do sbírky VHÚ Praha získána v roce 1993.