Ve třicátých letech minulého století navrhl po dlouhém vývoji francouzský elektroinženýr Henri Mignet zajímavé malé letadélko s tandémovým křídlem, které nazval Pou du Ciel. Stroj byl určen pro rekreační létání a podle záměru konstruktéra si jej prý mohl postavit každý, kdo uměl zatloukat hřebíky. Díky tomu, že vývoj letadla a jeho stavbu detailně popsal v knize „Pourquoi et Comment J´a construit le Pou-du-Ciel“, která vyšla v obrovských nákladech a byla často překládána, získaly HM-14 ve světě velkou popularitu a byly houfně stavěny hlavně v amatérských podmínkách.
U nás kniha vyšla v českém překladu pod názvem „Letecký sport - Proč a jak jsem si postavil Nebeskou blechu“ v roce 1936 a mezi leteckou veřejností způsobila hotový poprask. Několik desítek nadšenců začalo podle ní budovat Nebeské blechy, ačkoliv se oficiální místa stavěla ke konstrukci dosti odmítavě. Důvodem byly některé nevhodné letové vlastnosti Blechy, jež vyplývaly z její zvláštní konstrukce. Tandémová křídla totiž postrádala klasická kormidla. Podélný sklon letu se řídil změnou úhlu náběhu přední plochy a příčný spolu se zatáčením ovládala mohutná směrovka. Letounek neměl vůbec nožní řízení a pilotoval se pouze ruční řídicí pákou. To spolu se značným kladným vzepětím nosných ploch mělo zabezpečit stroj před pádem do vývrtky. Po prvních zkušenostech v provozu s HM-14 bylo zjištěno, že je díky autostabilnímu profilu křídel opravdu stabilní v letu, ale bohužel vykazuje některé nevhodné vlastnosti při ostřejších manévrech. Důkazem toho byla řada smrtelných nehod na tomto aparátu.
Nicméně tyto zprávy neodradily mnohé stavitele, a tak jen v naší vlasti vznikla před 2. světovou válkou asi desítka HM-14. Pro podsbírku VHÚ Letecký materiál byl tento zajímavý amatérský letounek získán v roce 1969 od bratrů Chocholových. Vlastní stroj začal stavět pan Josef Chochola ve Všetatech ve válečném roce 1943, stavbu ale nikdy nedokončil, a proto zůstal u něj a jeho bratra rozestavěný až do roku 1969, kdy byl odkoupen pro Letecké muzeum VHÚ. Jeho renovace byla zahájena koncem března 1969 ve spolupráci s Aerem Vodochody, Avií a VZLÚ. Byly zhotoveny chybějící kovové díly a dřevěné komponenty. Motor a vrtuli věnoval pan Richard Sýkora z Výškovic. Šlo o motocyklový motor BMW 745 ccm, který měl původně namontován ve své Nebeské bleše z roku 1936. Tento motor pocházel patrně z motocyklu BMW R 12 a byl upraven demontáží řadicí skříně a rekonstrukcí zapalování na letadlový. Renovace letounu byla ukončena 23. června 1969 a poté byl vystaven v tradičním bíločerveném zbarvení v expozici Leteckého muzea VHÚ.
Motor BMW 745 ccm o výkonu 18 k (13,24 kW)
Rozpětí 6,00 m
Délka 4,00 m
Hmotnost prázdného letounu 110 kg
Vzletová hmotnost 200 kg