Před 100 lety bojovala mladá Československá republika o svoji integritu a o vymezení svých hranic. Některé události z tohoto období jsme si již připomínali spolu s knihami věnovanými tématům obsazení pohraničí (zde) a bojům o Těšínsko (zde). Posledním a největším konfliktem, kterým musel nový stát projít, byla československo-maďarská válka o Slovensko. A protože právě v těchto dnech před sto lety vstoupil tento střet do své druhé fáze, připomeneme si tyto události prezentovanou knihou.
V první fázi války o Slovensko, tedy v období od počátku listopadu 1918 do konce ledna 1919, došlo k obsazení země až po určenou demarkační čáru československým vojskem a k vytlačení maďarských ozbrojených sil. Ani poté nenastal úplný klid zbraní a docházelo k přestřelkám. Přesto se situace dočasně uklidnila. K určitému zvratu došlo 20. března, kdy se v Maďarsku, po demisi vlády a odstoupení prezidenta, dostali k vládě sociální demokraté a komunisté, kteří 21. března vyhlásili vznik Maďarské republiky rad (tedy de facto Maďarské sovětské republiky). To se samozřejmě nesetkalo s pochopením ani u československé, ani u rumunské vlády. První reagovalo Rumunské království, které 16. dubna 1919 zahájilo proti vůli Dohodových mocností se svojí armádou postup k Tise. Československý ministr obrany Klofáč se proto rozhodl také využít vojensky příznivé situace a vydal rozkaz k obsazování dalšího území, které v minulosti patřilo k Uhrám. Jednalo se jednak o Podkarpatskou Rus, v druhé řadě pak zahájilo čs. vojsko postup na takzvanou druhou demarkační linii (Dohodou nepožehnanou). To prakticky znamenalo obsazení čistě maďarského území s cílem spojit se s Rumuny a zaujmout co nejvýhodnější obranné postavení. Tato operace byla zahájena 27. dubna 1919.
Prezentovaná publikace rozměru bezmála A4 je solidní přehlednou studií z pera plukovníka generálního štábu ve výslužbě Zdeňka Ježka. Tento důstojník, který se bojů o Slovensko osobně zúčastnil, vydal publikaci vlastním nákladem při příležitosti 10. výročí vzniku republiky a začátku bojů o Slovensko. Kniha je logicky členěna do čtyř částí, přičemž první se věnuje obecnému vývoji nepřátelských armád a vojenskému zeměpisu Slovenska a Podkarpatské Rusi. Druhá část popisuje události 1. období konfliktu, tedy od převratu 28. října 1918 do konce dubna 1919 (obsazení Slovenska), a 2. období, tedy od postupu čs. vojska do Uher. Za pozornost stojí, že autor plně převzal apologetickou dikci o takzvané 2. demarkační linii, se kterou pracovala česká historiografie bezmála 100 let. Jasná fakta o svévolném postupu rumunských a čs. vojsk přinesly až práce docenta Břacha vydané VHÚ Praha v posledních letech. Třetí a nejobsáhlejší část se pak zabývá ofenzivou maďarské Rudé armády na Slovensko, ústupovými boji a následnou čs. protiofenzivou až do sjednání příměří. Poslední část pak přináší přehled účasti sokolských dobrovolníků v bojích a celkové zhodnocení situace. Za pozornost rozhodně stojí přílohy publikace, které obsahují mimo jiného i kompletní tabulky amalgamace čs. armády roku 1920 (unifikace – sloučení jednotek domácího vojska s jednotkami čs. legií). Největší část příloh ale tvoří rozměrné rozkládací mapy se zákresem vojenských operací v jednotlivých obdobích.
Věříme, že tato práce o sto let starých válečných událostech je dosud solidním informačním zdrojem a zároveň dokumentem doby (čs. apologetika o „2. demarkační linii“), a proto byla Vojenským historickým ústavem digitalizována. Jakýkoliv zájemce si ji proto může přečíst on-line v Digitální studovně Ministerstva obrany ČR.
Knihu si můžete on-line přečíst zde.
Citace:
JEŽEK, Zdeněk. Boj o Slovensko v letech 1918-1919. V Praze: [vl. n.], 1928. 187 s., 7 mp.