Osvobození Plzně - slavnostní pochod praporečníků americké armády
Fotografie praporečníků ukazuje jeden ze slavnostních okamžiků po osvobození západočeské metropole, kterému však předcházely dny více dramatické.
V situaci, kdy již bylo zřejmé, že nacistické Německo spěje ke svému definitivnímu konci, se v únoru roku 1945 sešla na Krymu Jaltská konference hlavních protinacistických velmocí - USA, SSSR a Velké Británie. Konference svým rozhodnutím o tzv. demarkační linii určující místo dotyku východních a západních spojenců v prostoru střední Evropy předznamenala i průběh osvobození Plzně a prostoru jihozápadních Čech. Hranice měla mj. kopírovat přirozenou hranici Čech a Bavorska.
Tato linie měla jednoznačné politické určení, z hlediska budoucího poválečného uspořádání pak zcela zásadní. V dubnu 1945 se nejprve do Bavorska probojovaly jednotky 3. americké armády, kterým velel generál G.S.Patton. Posléze 20.dubna získali Američané město Aš a 25. dubna Cheb. Byť se jednalo o města "československá", nebyl jejich příjezd místním německým obyvatelstvem nikterak vítán.
Dne 30. dubna se Američané z taktických důvodů domluvili se sovětským velením nejprve na umožnění svého postupu na linii Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice. Americký postup byl však zahájen až v době vypuknutí povstání 5. května. Toho dne byly osvobozeny např. Klatovy, následujícího dne pokračovaly americké jednotky směrem k Plzni, kde vypuklo povstání. Přestože chtěl po úspěšném zvládnutí situace na západě Čech generál Patton pokračovat v postupu směrem na pomoc povstalecké Praze, nebyla tato snaha sovětským velením akceptována. Americká armáda se tak do 10. května soustředila na obsazení zbytků území, spadajících do "její sféry".
Při osvobozování českého území padlo více než 100 amerických vojáků a více než čtyři stovky jich byly zraněny.
Aktuálně
Připomínáme si Den válečných veteránů. Jsou jimi nejen vojáci dvou světových válek, ale i veteráni ze zahraničních operací Armády ČR
Ministryně obrany v Armádním muzeu pokřtila knihu Zlato z metra o odvážných dětech, které se v metru skrývají před válečnými konflikty
V květnu 2025 se koná vědecká konference o událostech roku 1945
Za necelý týden si připomeneme Den válečných veteránů. Jsou jimi nejen vojáci dvou světových válek, ale i veteráni ze zahraničních operací Armády ČR
Národní památník na Vítkově v úterý 5. 11. otevřen od 14 hodin
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz či museum@army.cz (od roku 2025 bude doména army.cz nefunkční)
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
