Francouzská vojenská mise v Československu 1919–1938

Letošního 13. února uplyne 95 let od příjezdu Francouzské vojenské mise do tehdejšího Československa. Po skončení 1. světové války Francie usilovně budovala rozsáhlou spojeneckou koalici. Za tím účelem vyslala do sedmi evropských států zvláštní vojenské mise. Jen Československo a Řecko se od ostatních lišily tím, že náčelník francouzské mise vykonával po jistou dobu i funkci náčelníka generálního štábu. O místu a významu Francouzské vojenské mise v meziválečném Československu pojednává následující příspěvek.

Československo vystupovalo od svého vzniku jako spojenec Francie a důležitý člen jejího aliančního systému. Po 1. světové válce jej utvářely státy střední a jihovýchodní Evropy. Ve francouzském strategickém myšlení nahrazovaly do jisté míry Rusko, dřívějšího mocného východního spojence Francie. Mimořádná strategická poloha Československa mohla být v koalici efektivně využita za předpokladu, že nová republika bude také vojensky hodnotná. Čs. armáda byla budována od základů. Ze zkušeností dřívější rakousko-uherské armády hodlala čerpat jen ve velmi omezené míře. Musela tedy hledat příhodný model mezi spojenci.

Z uvedených důvodů se čs. diplomacie koncem roku 1918 obrátila na francouzskou vládu se žádostí o pomoc při výstavbě armády. Na podkladě mezivládních dohod z ledna 1919 byla do Československa vyslána Francouzská vojenská mise (FVM). Její úkoly spočívaly ve vytvoření dobře fungujícího ministerstva národní obrany, v ustavení generálního štábu a ve zřízení vojenského školství.

Vzhledem k trvajícímu příměří s Německem mise obdržela ještě jeden vysoce závažný úkol. Maršál Ferdinand Foch, vrchní velitel spojeneckých vojsk, zahrnul vznikající čs. armádu do své pravomoci. Mise proto měla postavit v co nejkratší době maximum bojeschopných divizí. Ty měly v případě obnovy nepřátelství zasáhnout ofenzivně proti Německu. Za tím účelem byla organizována a personálně vybavena jako vyšší štáb.

FVM měla doslova zakladatelské poslání, a proto léta 1919–1920 tvoří nejdůležitější etapu její činnosti. Zásadním způsobem se o výsledky mise zasloužil její první náčelník generál Maurice César Joseph Pellé (1863‒1924). V Československu pracoval se vší rozhodností, ale zároveň s taktem a citem pro specifika vznikající parlamentní demokracie. Zprvu musel překonávat i nepochopení značné části čs. politických kruhů, plynoucí z poválečného antimilitarismu a nekritického pacifismu. Důležité bylo to, že si získal nesmírný respekt jako vrchní velitel ozbrojených sil Československé republiky při obraně východních oblastí Československa v době konfliktu s Maďarskou republikou rad na jaře 1919.

Největší význam pro další vývoj čs. armády měla trojice klíčových opatření, kterou se Francouzské vojenské misi podařilo prosadit. Již v roce 1919 účinně reorganizovala do té doby málo efektivně vedené Ministerstvo národní obrany (MNO). Splynutím oddělení mise s prvky MNO začal nejpozději od července téhož roku pracovat Generální štáb. Generál Pellé měl mimořádný osobní podíl na finální podobě vládního návrhu branného zákona, přijatého v březnu 1920. Tento fundamentální vojenský zákon ustavil správnou základnu pro existenci armády. Pellé eliminoval na minimum dobově podmíněné negativní vlivy, jež souvisely s již zmíněným antimilitarismem. Volba vhodného branného systému se podstatně dotýkala začlenění nového státu do mezinárodního koaličního systému.

FVM měla přímý vliv na velení čs. armády do konce roku 1925, neboť do té doby byli její náčelníci současně i náčelníky čs. Hlavního štábu. V čele mise se do roku 1938 vystřídali tři náčelníci. Následníkem generála Pellé byl generál Eugène Desiré Antoine Mittelhausser (1873‒1949). V roce 1924 vytvořil funkci podnáčelníka Hlavního štábu, v níž se na funkci náčelníka Hlavního štábu připravoval pod jeho vedením generál čs. armády Jan Syrový. Do čela Hlavního štábu nastoupil na počátku roku 1926, kdy generál Mittelhausser opustil i funkci náčelníka FVM. Ve stejné době se změnil charakter FVM. Z velitelského orgánu se stal poradní orgán ministra národní obrany. Po generálu Mittelhausserovi misi vedl až do konce jejího působení v Československu generál Louis Eugène Faucher (1874‒1964).

Karel Straka

Počet důstojníků Francouzské vojenské mise v Československu v letech 1919–1938

Počáteční stav (březen 1919)   45

Údaj nezahrnuje 18 důstojníků přidělených u Čs. střelecké divize z Francie (štáb divize, 21., 22., 23. střelecký pluk.

1. 1. 1920 135

Zde jsou zahrnuti důstojníci, u nichž se předpokládal návrat. Ti přešli do stavu mise. Toto podstatné navýšení početního stavu bylo ve srovnání s původně předvídaným stavem vynuceno válečnými operace na Slovensku. Maximální početní stav (146) byl dosažen v půli září 1919.

1. 1. 1921   85

1. 1. 1922   69

1. 1. 1923   58

1. 1. 1924   51

1. 1. 1925   50

1. 1. 1926   42

1. 1. 1927   26

1. 1. 1928   21

1. 1. 1929   17

1. 1. 1930   12

1. 1. 1931   7

1. 1. 1932   7

1. 1. 1933   6

1. 1. 1934   6

1. 1. 1935   6

1. 1. 1936   5

1. 1. 1937   5

1. 1. 1938   4

V uvedeném počtu byl v letech 1935-1938 zastoupen jeden důstojník letectva.