Ministryně obrany Karla Šlechtová zahájila padesátou sezónu Leteckého muzea Kbely

Za účasti ministryně obrany Karly Šlechtové byla v Leteckém muzeu Kbely, jedné z hlavních muzejních institucí Vojenského historického ústavu Praha, zahájena v sobotu 28. dubna jubilejní 50. muzejní sezóna. Ministryně se také účastnila slavnostního otevření nového hangáru se sbírkou cvičných proudových letadel, poté si prohlédla areál celého muzea, jeho hangáry i dílny restaurátorů. Pěkné počasí také přivítalo do muzea tisíce prvních letošních návštěvníků.

Slavnostní otevření muzea do nové sezóny zahájil svým úvodním slovem plukovník Aleš Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu Praha. Přivítal paní ministryni a zmínil:

„Nechci připomínat vše, čím muzeum za padesát let své existence už prošlo, ale rád bych zde vzpomenul ty osobnosti, které muzeum zakládaly. Lidé, kteří v roce 1967 a 1968 přesvědčili vedení tehdejší armády i politické vedení státu, aby se ve Kbelích začala shromažďovat letecké sbírka a začala také budovat stálá letecká expozice. Byli to kapitán František Bašta, nadpraporčík Milan Čermák, rotmistr Josef Nový, plukovník Jaroslav Janečka, Pavel Sviták a inženýr Jan Sýkora. U posledního jména bych rád připomenul, že na práci muzea se dnes podílí již třetí generace Sýkorů…  Myslím, že je to symbolické vyjádření kontinuity muzea a jeho pracovníků. Jsem rád, že jste dnes přišli, že jste leteckému muzeu věrni a budete nás i nadále navštěvovat.“

Ministryně Karla Šlechtová ve svém úvodním proslovu řekla:

„Jsem ráda, že v den, kdy se otevírá další část expozice, nový hangár číslo 43, jste dorazili v tak hojném počtu. Ráda bych při této příležitosti vyzdvihla osobu, která hovořila přede mnou: ředitele Vojenského historického ústavu Praha, plukovníka Aleše Knížka. Nebýt jeho, tak letecké muzeum dnes není v tak dobré pozici, v jaké je. Věci vždy chtějí nějakého tahouna, který dokáže přesvědčit všechny okolo o smyslu dění, který také dokáže přesvědčit politiky, kteří rozhodují o finančních záležitostech, že je dobré do toho či onoho investovat. Pan plukovník Knížek to vždycky dokázal. Muzeum dnes disponuje více než třemi stovkami exponátů letadel, má několik hangárů a ministerstvo společně s VHÚ chystá rekonstrukci dalších, další rozšíření muzea. Chtěla bych poděkovat i všem zaměstnancům VHÚ, podporovatelům a dobrovolným pracovníkům, protože bez vás by muzeum samozřejmě nemohlo existovat a fungovat pro veřejnost.“

Poté byla slavnostně přestřižena páska u hangáru č. 43 a ředitel VHÚ společně s velitelem 24. základny dopravního letectva Praha -Kbely plukovníkem Davidem Klementem provedli paní ministryni expozicí. Ministryně mohla také usednout do kokpitu jednoho z nejznámějších československých letadel, Aera L-29 Delfín.

Následovala prohlídka dalších hangárů s historickými letouny, ministryně pak navštívila i restaurátorské dílny, kde obdivovala především sbírku nejvyšších československých a českých vojenských vyznamenání. Vyčerpávající informace k práci na restaurování těchto vyznamenání jí poskytl Petr Moudrý, dlouholetý pracovník restaurátorského oddělení VHÚ.

Do muzea po jeho otevření v 10.00 proudily davy návštěvníků, přilákal je úvodní program, otevření nového hangáru. Hangár č. 43 stojí poblíž hlavního vchodu muzea a nabízí návštěvníkům expozici letadel sloužících k výcviku pilotů. K vidění je zde polský letoun PZL TS-11 Iskra, vedle něj stojí československý letoun Aero L-29 Delfín. Delfíny využívaly k výcviku všechny státy Varšavské smlouvy kromě Polska, to upřednostnilo svůj vlastní letoun. Dále je zde k vidění cvičná verze MiGu-15 (UTI) a čtveřici doplňuje legendární Aero L-39 Albatros. V tomto případě jde o letoun ve speciální verzi-kamufláži připomínající konstruktéra Jana Vlčka, který Albatros vytvořil.

Hangár č. 43, jehož délka je přes 50 metrů a hloubka přes 11 metrů, pochází z první poloviny 30. let. Hangár byl stavěn podle tzv. Pícha systému a stojí stále na tomtéž místě, jako před více než osmdesáti lety. Původní je jeho vnitřní konstrukce, která prošla renovací. Hangár byl plechový a i nyní je opláštěn stříbrně zářícími deskami. Ty jsou nové, nicméně na stěnách budou vyvěšeny části těch původních. Hangár byl těžce poškozen na konci druhé světové války, při náletu amerických letadel. První nálet se uskutečnil v březnu 1945, druhý 16. dubna 1945.

Do hangáru se vstupuje ze zadní strany, tedy z areálu Leteckého muzea Kbely. Přední část hangáru přiléhá k plochám patřícím 24. základně dopravního letectva. A právě z této základny získalo Leteckému muzeum Kbely, resp. Vojenský historický ústav Praha, další významný exponát. Jedná se o výsadkovou verzi letounu Let L-410 (UVP-T). Letoun během zahajovacího dne LM Kbely přístupný veřejnosti i zevnitř, návštěvníci si mohli prohlédnout kabinu a prostor pro výsadkáře.

Mezi další zajímavé exponáty patřil i cvičný letoun Fouga CM.170 Magister z poloviny 50. let. Jde o letoun, který se stal v zemích NATO jedním z nejrozšířenějších, pokud jde o výcvik pilotů. Toto letadlo bylo možné vidět v areálu Staré Aerovky, který rovněž patří pod Letecké muzeum Kbely a je od hlavního muzejního prostoru vzdálen zhruba 900 metrů. Muzejní areál Staré Aerovky byl veřejnosti zpřístupněn v roce 2016 a zatím disponuje dvěma renovovanými hangáry. V jednom je umístěna kolekce letadel Aero, v druhém pak kolekce bitevních a bombardovacích letounů

Na otevíracím dni v Leteckém muzeu Kbely 28. dubna 2018 se představili také členové Klubu vojenské historie Sky Riders, přítomni byli i příslušníci v dobových stejnokrojích z Muzea československého opevnění „Na Kočičáku“.

Letecké muzeum Kbely bude mít nyní otevřeno denně, kromě pondělí. Otevírací doba je od 10.00 do 18.00 (hangáry se uzavírají v 17.30). Spojení k muzeu je především ze stanice metra C – Letňany autobusem (zastávka Letecké muzeum). K dispozici je také parkoviště, cca 200 metrů od hlavního vchodu. Vstup do muzea je ZDARMA.

RED