Vztah Kanady ke své vojenské historii a způsob vyváření a uchovávání sbírek nejsou v Česku obecně známy. Rozlohou druhá největší země naší planety přitom skýtá desítky vojenských muzeí různého zaměření, rozmístěných po celém obrovském kanadském území. K nejvýznamnějším patří rozsáhlá muzejní sbírka umístěná v Calgary, největším městě provincie Alberta. Nese název The Military Museums.
Předchůdcem této instituce bylo Museum of Regiments, založené roku 1990 a zaměřené na pluky kanadské armády, spojené s městem Calgary. Museum bylo otevřeno 30. června 1990 při slavnostním ceremoniálu samotnou královnou Alžbětou II. Nachází se na adrese 4520 Crowchild Trail SW vedle rychlostní komunikace, procházející městem.
Dalším vývojem došlo k dohodě o sloučení dosavadních vojenských muzeí v Calgary do společné instituce, které oficiálně oznámila manželka prince Edwarda – Sophie, hraběnka z Wessexu, 3. června 2006. V jednom objektu se tak nyní nachází sbírky původního Museum of the Regiments, námořního Naval Museum of Alberta a leteckého Air Force Wing Museum.
Rozlehlá budova je rozdělena do jednotlivých částí, věnovaných calgarským plukům, námořnictvu a letectvu, v expozici však najdeme i sbírky z oblasti vojenské medicíny či připomínku ženského pomocného sboru.
Každý z pozemních pluků, tedy Lord Strahcona´s Horse (Royal Canadian), Princess Patricia´s Canadian Light Infantry, King´s Own Calgary Regiment a Calgary Highlanders, je umístěn v samostatném prostoru, označovaném jako galerie. Expozice přibližují dějiny jednotek od jejich vzniku přes nasazení v obou světových válkách i mírových misích až do současnosti. Pracovníci muzea sestavili mnoho z vystavených artefaktů do dioramat, doplněných figurínami. Některé ze scén jsou umocněny malbami na stěnách, které mají vytvářet iluzi okolního terénu a prostorové hloubky.
Největší z dioramat se nacházejí ve vstupní hale muzea a připomínají nasazení Kanaďanů v západní Evropě za druhé světové války. Obě představují městskou zástavbu ve Francii a procházejí až do suterénu, v jednom je terénní jeep s osádkou, ve druhém tank Sherman Firefly. Vzhledem k rozměrovým limitům jsou v galeriích umístěny spíše menší předměty, osobní zbraně, kulomety, největším exponátem v této části muzea je protitankový kanon.
Najdeme zde ale také ucelené sbírky medailí a vyznamenání nebo ukázky zdravotnického vybavení v průběhu doby. Jedno z dioramat připomíná i duchovní službu v kanadské armádě. Součástí expozice je také sál s památníky, nesoucími jména vojáků z Alberty, padlých ve světových válkách.
Sály, věnované námořním silám, nabízejí návštěvníkům pohled na tři bojové letouny, které vzlétaly z palub kanadských letadlových lodí. Jsou jimi Supermarine Seafire Mk. XV, Hawker Sea Fury (na stroji stejného typu sestřelil britský pilot Peter Carmichael 9. srpna 1952 nad Koreou proudový MiG-15) a proudový Mc Donnell F2H Banshee, jeden ze tří dochovaných na světě. Jsou zde k vidění rovněž bojové věže z palub válečných lodí, torpéda a různé zbraňové systémy včetně legendárního rychlopalného „pom-pomu“ z let druhé světové války.
Expozice letectva připomíná první pokusy o využití letounů pro vojenské účely, vznik kanadských vzdušných sil i jejich účast ve světových konfliktech i Koreji. Samotná letadla však tady neuvidíme, letecká sbírka provincie Alberta je totiž umístěna v tři sta kilometrů vzdáleném městě Edmonton (Alberta Aviation Museum).
Před budovami muzea jsou rozmístěny sbírky obrněné techniky, používané kanadskými jednotkami od druhé světové války až po současnost. K nejatraktivnějším patří mohutný britský tank Churchill nebo americký M4A3 76 (W) HVSS známý jako „Easy Eight“, najdeme zde i legendární Centurion, Universal Carrier a řadu kolových i pásových obrněných transportérů. Zajímavostí je T-72, který přivezli kanadští vojáci z Iráku.
Po areálu se lze pohybovat zcela volně, takže je možné si prohlédnout i vraky dalších obrněnců, na nichž v budoucnosti proběhnou restaurátorské práce.
Pokud se někdo rozhodne pro návštěvu zajímavě řešené a poměrně rozsáhlé expozice, je dobré vyšetřit si k její prohlídce nejméně tři hodiny.
Ivo Pejčoch