V pondělí 10. září byla poklepáním na základní kámen slavnostně zahájena rekonstrukce budovy Armádního muzea Žižkov. Významné události se zúčastnili ministr obrany Lubomír Metnar, náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generálporučík Aleš Opata a další významní hosté. Při události bylo použito to samé historické kladívko, kterým Tomáš Garrigue Masaryk poklepal na základní kámen při zahájení stavby budovy v roce 1928. Kladívko je součástí sbírek Vojenského historického ústavu Praha.
Budova Armádního muzea Žižkov byla pro veřejnost uzavřena v loňském roce, poté následovaly vyklízecí práce a nyní začíná rekonstrukce samotná. Je to vůbec poprvé, co tento soubor budov postavený na přelomu 20. a 30. let prochází tak zásadní proměnou (rozsáhlý rozhovor s ředitelem VHÚ plk. gšt. Alešem Knížkem o rekonstrukci budovy a její budoucí podobě si můžete prohlédnout na videu na konci tohoto článku).
Ministr obrany Lubomír Metnar při příležitosti slavnostního poklepání základního kamene rekonstrukce budovy řekl:
„Jsem velmi rád, že dnes mohu zahájit rekonstrukci budovy Vojenského historického ústavu Praha. Uzavírá se tak období náročných jednání a rozsáhlých příprav na tuto akci. Usnesením vlády České republiky k rehabilitaci památníků bojů za svobodu, nezávislost a demokracii z 15. března roku 2000 byl tehdejší Památník odboje při Historickém ústavu Armády České republiky zařazen mezi instituce, které měly projít zásadní rekonstrukcí.
Dokladem stálé podpory Ministerstva obrany, a také nutným předpokladem náročné rekonstrukce, se stalo vybudování velkoryse pojatých a moderně vybavených depozitářů ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. To umožnilo uvolnit prostory v Armádním muzeu, přemístit cenné sbírkové předměty z nevyhovujících prostor a bezpečně je uchovat pro příští generace.
Je symbolické, že rekonstrukci Armádního muzea zahajujeme v roce 100. výročí vzniku Československa. O významu instituce svědčí skutečnost, že o činnost Památník odboje a poté Památníku osvobození se živě zajímal a bedlivě ji sledovat prezident republiky T. G. Masaryk, který také osobně slavnostně otevíral 2. července 1932 jeho expozice veřejnosti. Velkou pozornost zachování historie československého odboje věnoval také generál Rudolf Medek, jenž stál včele obou institucí po celou první republiku a usiloval o uchování archiválií i předmětů, dokládajících každodenní úsilí a boje našich legionářů.
Dovolte mi poděkovat všem, kteří se podíleli v uplynulých letech na přípravách rekonstrukce a vytrvali, i těm, kteří ji budou provádět. Pevně věřím, že v plánovaném termínu se nové budovy zaskví v celé své kráse a návštěvníci budou moci obdivovat rozsáhlou interaktivní expozici historie vojenství a české státnosti od středověku až do současnosti a Česká republika tak získá instituci světové úrovně.“
O jedné z významných rolí Vojenského historického ústavu Praha hovořil také náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generálporučík Aleš Opata:
„Rád bych připomněl, že VHÚ Praha se významně podílí na vytváření moderní tradice zahraničních operací AČR. Ve spolupráci se Společným operačním centrem Generálního štábu prosadil standardizovaný operační postup, který stanovil základní úkony pro působení orgánů vojensko-historické služby rezortu MO v zahraničních operacích, a shromažďuje a zpracovává písemné a hmotné předměty a audiovizuální materiály dokumentujících činnost i každodenní život příslušníků AČR. Jsem přesvědčen, že příslušníci Armády České republiky naleznou v nové expozici Armádního muzea Žižkov mnohé podněty a inspiraci pro plnění svých úkolů.“
Základní ideou rekonstrukce Armádního muzea Žižkov je maximální rozšíření výstavní plochy muzea. Toho bude dosaženo především zrušením bývalých depozitářů a jejich nahrazení expozicemi (muzejní sbírky jsou nyní umístěny v nově vybudovaných depozitářích v Lešanech). Výstavní plocha se tím ztrojnásobí, přičemž završení přinese i zastřešení dvorany muzea a vybudování zcela nového vstupu s veškerým návštěvnickým zázemím v suterénu, v místě pod dvoranou.
Ředitel Vojenského historického ústavu Praha, plk. gšt. Aleš Knížek, k chystané nové podobě Armádního muzea Žižkov dodává:
"Několikanásobné rozšíření plochy muzea umožní nejen důstojné připomínání všech, kdo bojovali za naši národní samostatnost, ale i komplexní pojetí našich vojenských dějin od středověku až po současné zahraniční mise Armády České republiky. Poprvé od roku 2002, kdy došlo ke ztrátě výstavních prostor ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, budou mít návštěvníci možnost spatřit stovky sbírkových předmětů, které nuceně odpočívaly v depozitářích Vojenského historického ústavu Praha. Projekt budoucího Armádního muzea Žižkov velmi uváženě kombinuje konzervativní muzejnictví s moderním pojetím, přičemž hlavní důraz klade na vystavované unikátní předměty, jenž doplňuje audiovizuálními prvky."
Rozhovor s ředitelem Vojenského historického ústavu Praha plk. gšt. Alešem Knížkem, v němž podrobně popisuje rekonstrukci budovy Armádního muzea Žižkov a její budoucí podobu:
RED