Třetí fáze Ostravské operace, boje o čs. opevnění

Třetí fáze Ostravské operace, boje o čs. opevnění

23. 04. 2019

Dubnové boje roku 1945 o slezské a moravské úseky linie českosloven­ského opevnění dostaly v průběhu let nádech mýtu. Pro mnohé zájemce o československé opevnění tyto boje představují dodatečnou generální zkoušku na průběh bojů v roce 1938 po očekávané Hitlerově agresi.

 

Postup 1. ukrajinského frontu v horním Slezsku umožnil 4. ukrajinskému frontu postoupit ve dnech 24. až 31. března do blízkosti Olše a v prostoru obce Tworków na krátkou dobu i za Odru. Do útoku byla nasazena také 1. československá samostatná tanková brigáda. Na počátku dubna byl front posílen o dosud sousedící 60. armádu z 1. ukrajinského frontu, která již stála na území Českého Slezska v prostoru Sudic. Tím se 4. ukrajinský front dostal na československé území.

Dne 15. dubna 1945 zaútočily 60. a 38. armáda 4. ukrajinského frontu z prostoru jižně od Ratiboře na jih, na Opavu a Ostravu a dále na Olomouc, vstříc 2. ukrajinskému frontu. Ten mu postupoval vstříc od Brna na severovýchod, přes Vyškov.

Útok byl načasován na jeden den před zahájením berlínské operace a jeho hlavním cílem bylo zaměstnat německou skupinu armád „Mitte“ v Českých zemích a zabránit jí odeslat posily k Berlínu.

Útok 4. ukrajinského frontu měl probíhat podle metodiky obvyklé v Rudé armádě na konci války, tedy klasického blitzkriegu. Sovětské velení počítalo s prolomením německé polní obrany ve Slezsku a svižným postupem rychlých skupin německým týlem k Ostravě, kterou měly dosáhnout třetí den operace.

Rychlé skupiny ale 17. dubna narazily v hloubce německé obrany na linii bývalých československých opevnění z třicátých let, kterou Němci využili a která sovětský postup paralyzovala. Tanky a automobily rychlých skupin musely počkat na postup pomalejších hlavních sil frontu a vyčkat, až jim ženisté, dělostřelci a pěšáci prorazí další koridory k zahájení nového útoku. Opavu dobyla 60. armáda 22. dubna 1945.

Dne 26. zaútočil front znovu i na Ostravském směru: 60. armáda od Opavy, 38. armáda z předmostí u Dolního Benešova a 1. gardová armáda z prostoru Darkovic. Němci vyklizená Ostrava padla 30. dubna, nicméně postup frontu se bojem o opevnění zdržel natolik, že k plánovanému spojení s 2. ukrajinským frontem u Olomouce došlo až v prvních květnových dnech a německá 1. tanková armáda se z prostoru ohroženého obklíčením stačila stáhnout.

Československé opevnění z roku 1938 tak prokázalo své strategické kvality, i když paradoxně pomohlo armádě, proti které bylo původně budováno.

Tomáš Jakl

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Dvě pistole, které letos obohatily podsbírku palných zbraní

Z restaurátorských dílen: Dvě pistole, které letos obohatily podsbírku palných zbraní

07. 03. 2025
Pokračujeme v publikování práce kolegů z restaurátorských dílen Vojenského historického ústavu Praha.…
Další z cyklu promítání v Armádním muzeu Žižkov: tentokrát o československých vojácích ve Velké Británii

Další z cyklu promítání v Armádním muzeu Žižkov: tentokrát o československých vojácích ve Velké Británii

06. 03. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Česká kolaborantská ostuda. Výrostci z dobrovolnické roty slíbili věrnost Hitlerovi

Česká kolaborantská ostuda. Výrostci z dobrovolnické roty slíbili věrnost Hitlerovi

05. 03. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Vojenský historický ústav Praha představuje první vydání svého newsletteru

Vojenský historický ústav Praha představuje první vydání svého newsletteru

05. 03. 2025
Pravidelný zpravodaj Vojenského historického ústavu Praha bude emailem přehledně shrnovat nejnovější aktuality,…
Partyzánské hnutí v českých zemích na začátku roku 1945

Partyzánské hnutí v českých zemích na začátku roku 1945

04. 03. 2025
Na konci ledna 1945 působilo na dosud neosvobozeném území Československa již 66…