Vojenský historický ústav Praha připravil pro současné 75. výročí konce druhé světové války panelovou výstavu nazvanou Květnové povstání 1945. Výstavu vám nyní nabízíme v elektronické podobě. Můžete si prohlédnout jednotlivé výstavní panely, můžete si také pročítat tiskovou brožuru ve formátu PDF, která byla k výstavě vydána. Autory výstavy jsou historici VHÚ Jindřich Marek a Tomáš Jakl.
Vizuální podobu výstavy vám přibližuje fotogalerie, která je součástí tohoto článku. Můžete si zde prohlédnout grafické uspořádání panelů a četné fotografie.
Pokud si chce pročítat texty, kterou jsou součástí panelů, naleznete je v této tiskové brožuře, jejíž součástí jsou také četné fotografie.
Výstava podává v jednotlivých kapitolách souhrnný přehled o dění v posledních týdnech a dnech druhé světové války na území Protektorátu Böhmen und Mähren. Všímá si, jak postupovaly frontové linie východním i západním směrem, podrobně pak popisuje, jak probíhalo povstání českého lidu v jednotlivých regionech, krajích.
Detailně se výstava věnuje také otázce Pražského povstání, jeho hlavním aktérům a finálnímu osvobození metropole. Jsou zde i specifické tematické kapitoly: proč americká armáda neosvobodila Prahu, jakou roli hráli v pražském povstání Vlasovci, či jakým způsobem se projevoval fanatismus některých německých jednotek.
O postupném osvobozování Prahy Rudou armádou autoři píší:
Sovětský příjezd do Prahy proběhl ve dvou vlnách. V té první do Prahy dorazily rychlé skupiny tvořené tankovými a mechanizovanými jednotkami. Tuto fázi zahájily 9. května ve 4.00 předsunuté odřady 3. a 4. gardové tankové armády 1. ukrajinského frontu ze severu a severozápadu. Přibližně ve 12.00 dorazil 5. gardový tankový sbor 6. gardové tankové armády 2. ukrajinského frontu z jihovýchodu a asi v 17.45 i předsunutý odřad 60. armády 4. ukrajinského frontu
z východu.
Brzy ráno se Sověti střetli s Němci v Dejvicích. Poslední německá kolona současně opouštěla střed Prahy ze Starého Města přes náměstí Míru a Strašnice na jih. S jejím zadním zajištěním se Sověti střetli dopoledne pak v šarvátkách na Klárově a U Bulhara. Večer na náměstí Míru ještě sovětské protiletadlové dělo zlikvidovalo ostřelovače na jižní věži chrámu svaté Ludmily.
Do večera 9. května a celý den 10. jednotky rychlých skupin vytvořily obranný kruh kolem města proti předpokládanému náporu ustupující skupiny armád Mitte. Ta však už z větší části ustoupila dříve a mimo Prahu, proto zajištění Prahy proběhlo bez problémů.
Druhá vlna, ve které přicházely frontové jednotky, které na rozdíl od předsunutých rychlých skupin také obsazovaly území, kterým prošly, probíhala u jednotlivých frontů nerovnoměrně. První dorazily hlavní síly 1. ukrajinského frontu ze severozápadu, ještě 9. května, pouze s jedno- až dvouhodinovým odstupem za předsunutými odřady. Hlavní síly 2. a 4. ukrajinského frontu dosáhly Prahy až v průběhu 11. května, když 10. května dosáhly čáry České Budějovice – Hlinsko – Hradec Králové.
Poslední boje na českém území pak autoři shrnují:
Německé ústupové kolony se 8. a 9. května 1945 roztáhly po celém prostoru mezi frontou a Američany. První jely obvykle obrněné transportéry s ozbrojeným výsadkem, který prorážel cestu povstaleckým územím. Na frontě zůstaly obrněné jednotky, které večer 8. května 1945 začaly ustupovat také a alespoň zpočátku vedly boj na zdrženou.
Organizovaný ústup se postupně změnil v chaos. V obcích a v místech protitankových zátarasů vznikaly beznadějné zácpy. 9. května 1945 v 19.00 Američané přestali brát další zajatce a uzavřeli demarkační čáru. Na komunikacích vedoucích k americkým liniím se začaly tvořit mnohakilometrové fronty desítek tisíc německých vojáků a civilistů.
Průjezd sovětských rychlých skupin na Prahu 8. a 9. května 1945 ústup příliš nenarušil. Pokud sovětské tanky narazily na kolonu, která obvykle takřka kolmo křížila jejich trasu, rozstřílely nejbližší vozidla, vraky odhrnuly na kraj silnice a pokračovaly dál. Hlavní síly Rudé armády postupovaly s hodinovým až dvoudenním odstupem od německých zadních vojů.
Okolo 10. května se Rudá armáda přiblížila k německým kolonám stojícím před americkými liniemi a začala jejich odzbrojování. K patrně poslednímu boji v českých zemích došlo 12. května 1945 brzy ráno v Březnici, kde obsluha sovětského protitankového děla zničila obrněný transportér Sd.Kfz. 251. Rudá armáda dosáhla 12. května 1945 demarkační čáry po celé délce jejího průběhu na našem území a Američané jí vydali zajaté příslušníky těch německých jednotek, které ustoupily z východní fronty.
České povstání tak přesně splnilo svůj účel, s jakým jej od března 1939 českoslovenští důstojníci připravovali. Znemožnilo německou obranu českých zemí a umožnilo spojeneckým armádám osvobození našeho území jen s minimálními ztrátami.