Zemřeli v c. a k. polních nemocnicích. Další unikátní soubor matrik najdete na Digitální studovně Ministerstva obrany.

Když jsme v únoru loňského roku na našem webu představovali první výsledky vzájemné spolupráce VHÚ s Vojenským ústředním archivem – Vojenským historickým archivem (VÚA–VHA) na poli online zpřístupnění úmrtních matrik, prozradili jsme, že zdaleka nekončíme a že dalším souborem, do jehož zpracování jsme se pustili, jsou knihy zemřelých v c. a k. polních nemocnicích. Nyní rádi a s uspokojením oznamujeme, že přes 23 000 jmen obsažených v těchto svazcích už lze fulltextově prohledávat na Digitální studovně MO.

Boje první světové války sice ustaly příměřími v listopadu 1918, avšak do té doby nevídaný konflikt měl do života obyčejných lidí vrhat stíny ještě řadu dalších let. Ti šťastnější se vrátili z fronty domů, mnozí nešťastníci však padli či zemřeli, po jiných – a nebylo jich málo – se doslova slehla zem, přesto jejich rodiny doposledka s nadějí očekávaly jejich návrat. I v osobních tragédiích zůstával účet této války dlouho otevřený. Už tak dost obtížnou evidenci válečných ztrát ještě zkomplikoval rozpad Rakouska-Uherska. Z pohledu Československa se většina úmrtních matrik ocitla v sousedním státě, nehledě na skutečnost, že blíže neurčené množství matričních archů si vojenští duchovní bývalé c. a k. armády, rozptýlení po všech nástupnických státech, ponechali při sobě.

Řekni, kde ti muži jsou?...

Cestu k systematickému podchycení a uvedení matriční agendy do pořádku otevřela oficiálně až Saintgermainská mírová smlouva s Rakouskem ze září 1919 a zejména navazující úmluvy týkající se vzájemné spisové rozluky, k jejichž uzavření došlo o rok později. Matriční svazky uložené ve Vídni byly prohlášeny za společný majetek všech nástupnických států bývalého mocnářství, přičemž soukromým osobám z jiného státu se měly úmrtní listy vystavovat bezplatně. Teorie vyhlížela příznivě, ale praxe pokulhávala.

Olbřímí objem žádostí spjatých s dohledáváním padlých, zemřelých a nezvěstných za účelem pozůstalostních řízení, soudních prohlášení za mrtvé atd. vedl československé Ministerstvo národní obrany k rozhodnutí zřídit při našem diplomatickém zastoupení ve Vídni speciální matriční referát, jenž by se na tuto práci zaměřil a mohl na místě těžit z volného přístupu ke všem matrikám, tehdy uchovávaným při Ministerstvu války v likvidaci, a také k dalším doplňujícím pramenům ve fondech Válečného archivu.

Činnost matričního referátu spadajícího pod Oddělení pro spisovou rozluku obstarávala Vojenská duchovní správa. Personálu tvořenému třemi vojenskými duchovními, kteří se v průběhu času obměňovali, a počtem písařů úměrným pracovnímu vytížení (3–16), náleželo nejen vystavování úmrtních dokladů na základě podnětů vojenských i civilních úřadů, či soukromých osob, ale také pořizování úředních opisů matrik a výpisů z nich.

Své působení na našem vyslanectví ve Vídni referát definitivně ukončil závěrem roku 1924. Do té doby se mu podařilo, jak jen tehdejší poměry dovolovaly, shromáždit maximálně ucelený soubor úředních podkladů k úmrtím osob pocházejících z území náležejícího Československé republice. Vděčil za to nejen obdivuhodnému nasazení vlastních pracovníků, ale též zapojení dalších vojenských kněží v čs. armádě, kterým připadl úkol opisovat zapůjčené matriční svazky.

Ke vzniku pramene a jeho obsahu

Představovaná řada nesoucí označení Kniha zemřelých v polních nemocnicích, uložená ve VÚA–VHA, vznikala ve Vídni od října 1923 do května 1924 pod vedením posledního přednosty matričního referátu superiora Josefa Pospíšila. Sestavení této souhrnné matriky o šestnácti objemných svazcích s úmrtními zápisy, doplněných třemi svazky se jmenným rejstříkem, obnášelo vyhledat a vypsat údaje o zemřelých osobách výhradně příslušných do hranic tehdejší ČSR ze všech dochovaných matrik c. a k. polních nemocnic a jejich předchůdců.

Jak vysvítá z obsahového rozpisu (přiložené PDF) jednotlivých svazků, pracovníci referátu excerpovali matriky celkem 296 zařízení, přičemž shromáždili 23 149 úmrtních zápisů, které systematicky utřídili podle posledního číselného označení polní nemocnice. Při práci zohlednili též organizační změny z přelomu 1916/1917 a jara 1917, jež obnášely přeměnu všech c. a. k. mobilních záložních nemocnic (k. u. k. Mobile Reservespitäler) a části c. a k. polních útulen pro lehce nemocné (k. u. k. Feldmarodenhäuser) na polní nemocnice (k. u. k. Feldspitäler) a jejich celkové přečíslování. Tomuto uspořádání se vymyká devátý svazek – se zpřeházeným pořadím – a poslední šestnáctý svazek uvádějící směsici polních útulen a c. a k. (mobilních) nemocničních stanic (k. u. k. Mobile Krankenhaltstationen), v nichž zaznamenali smrt vojáků z českých zemí, z území pozdějšího Slovenska či Podkarpatské Rusi. O pečlivosti zpracování svědčí výskyt doplňujících záznamů, který naznačuje, že nad vypisovanými daty ještě probíhala dodatečná kontrola.

Jedinečnost tohoto pramene spočívá nejen v provedeném výběru podle státní, resp. územní příslušnosti, ale tím spíše vyplyne z překvapivého zjištění, že dnes už bychom data v takové komplexnosti neshromáždili, ani kdybychom chtěli – ve sbírce vojenských matrik vídeňského Válečného archivu totiž najdeme úmrtní matriky k jen o málo víc než třetině polních nemocnic.

K souboru publikovanému na DSMO se sluší poznamenat, že vychází z obrazových dat pořízených kolem roku 2007 digitalizační linkou VÚA–VHA. Pro další zpracování jsme zvolili již dříve uplatněný a osvědčený postup, který zajišťuje možnost fulltextového vyhledávání jednotlivých zápisů. Proto jsme záměrně upustili od zveřejnění trojice svazků se jmenným rejstříkem, jejichž data by jen zbytečně duplikovala údaje obsažené v předchozích svazcích.

Cesta k databázi

Online zveřejnění matrik na DSMO pokládáme za první krok, jenž– jak věříme – ocení všichni, kteří pátrají po svých předcích ztracených ve víru první světové války. Naše práce s těmito daty však neustává. Díky neocenitelné IT pomoci Radima Kapavíka ze spolku Signum belli 1914 a podpoře Imricha Vetráka z Odboru pro válečné veterány MO se daří údaje z indexovaných matrik hromadně importovat do on-line editoru Centrální evidence padlých, jenž cestou zapojení dobrovolníků z řad veřejnosti umožní efektivní databázové zpracování matričních záznamů. Teprve od tohoto kroku si slibujeme, že se nám konečně otevřou nové možnosti badatelského využití nashromážděných dat, a to zejména formou statistických zpracování.

Užitečná doporučení pro účinné hledání

K pátrání přímo v sérii šestnácti svazků věnovaných zemřelým v polních nemocnicích poslouží tento odkaz. V takovém případě dotaz vepište do vyhledávacího pole v levé části obrazovky.

Zamýšlíte-li hledat ve všech online zveřejněných matrikách najednou, doporučujeme navštívit sbírku Vojenské matriky na Digitální studovně MO a svůj dotaz zadávat do vyhledávacího pole v horní části obrazovky. Je-li třeba, dá se výběr zúžit také pomocí klíčových slov zobrazených ve sloupci vlevo.

Při formulování vyhledávacích dotazů lze pracovat se všemi údaji obsaženými v textové vrstvě každé matriční dvojstrany. Díky ustálenému formátu popisu (příjmení[mezera]jméno[mezera]ročník narození[spojovník]ročník úmrtí) můžeme využít i prvky pokročilé syntaxe:

"Novák Jan" – najde přesnou frázi ohraničenou uvozovkami, t.j. všechny Nováky Jany,

"Novák Jan" OR "Novák Johann" – vyhledá všechny vojáky s příjmením Novák a s křestními jmény Jan nebo Johann; dotaz lze libovolně řetězit a přidávat další varianty příjmení či jména,

No*k – dosadí místo * libovolně dlouhý řetězec jakýchkoliv znaků, a tak vyhledá např. různé varianty příjmení Novák – Nowak, Novak, Nowák, ale zároveň přibere i příjmení Nováček, Nowaček atd. (symbol nelze použít místo prvního písmena a nejde jej kombinovat s uvozovkami)

No?ák – dosadí místo ? jeden libovolný znak, a tak vyhledá např. různé varianty příjmení Novák – Nowák (symbol jde umísťovat vedle sebe, ale nelze jej použít místo prvního písmena ani kombinovat s uvozovkami)

"Novák 1915"~3 – najde všechny Nováky padlé v roce 1915 (systém se zaměřuje na úseky textu, kde mezi výrazy Novák a 1915 v libovolném pořadí leží maximálně tři jiná slova)

"Novák Jan 1892"~2 OR "Novák Jan 1893"~2 OR "Novák Jan 1894"~2 OR "Novák Jan 1895"~2 – na tomto rozsáhlém dotazu je patrné, jakým způsobem je možno v úmrtních matrikách vyhledat např. všechny Jany Nováky narozené v rozmezí let 1892–1895.

Pokud badatele zajímá, zda se hledaná osoba vyskytuje také v jiných než matričních záznamech, např. v oficiálních Seznamech ztrát a dalších materiálech vydávaných vídeňským c. a k. Ministerstvem války, může s úspěchem využít zastřešující digitální sbírku Válečné ztráty rakousko-uherské armády 1914–1918. Pro vyhledávání v celém obsahu je nutno dotaz zadat do hlavního vyhledávacího pole na domovské stránce DSMO.

Tomáš Kykal a Marek Fišer

Vedení projektu: Tomáš Kykal a Marek Fišer (za VHÚ), Július Baláž a Ivan Urminský (za VÚA–VHA); revize soupisu matrik: Pavel Heřmánek (VÚA–VHA); digitalizace: VÚA–VHA; správa dat: Vladislav Kusko (VÚA–VHA); konverze dat: Tomáš Kykal; postprodukce a tvorba metadat: Růžena Kyselá (VHÚ) a Marek Fišer; indexace: Filip Vozáb (externí pracovník VÚA–VHA); kompletace datových balíčků a zveřejnění na DSMO: Marek Fišer.

 Kontakt pro Vaše podněty a připomínky: podatelna-vua@army.cz, museum@army.cz