15. výročí vstupu České republiky do NATO

15. výročí vstupu České republiky do NATO

09. 03. 2014

Dne 12. března uplyne 15 let od vstupu České republiky do NATO. Rozpuštění Varšavské smlouvy a odchod sovětských vojsk změnily bezpečnostní situaci ve střední Evropě. I když území České republiky leželo izolováno od politicky nestabilních oblastí Evropy a žádná ze sousedních zemí nepředstavovala pro ČR bezpečnostní hrozbu, mohl se nový stát opřít jen o členství v OSN a KBSE, což neposkytovalo dostatečné a věrohodné bezpečnostní záruky. Odtud pramenil hlavní cíl bezpečnostní politiky ČR – plnoprávné členství v NATO.

 

První přesvědčivé signály vyslala Česká republika již v roce 1990, když se připojila k protiirácké koalici a do Kuvajtu vyslala protichemickou jednotku, která se zúčastnila operací Pouštní štít a Pouštní bouře. Již v této době ČSFR usilovala o co nejužší spolupráci s NATO, jež měla vyvrcholit členstvím v alianci.

Od roku 1991 měla ČSFR svého pozorovatele při velitelství aliance v Bruselu a v témže roce se stala členem Severoatlantické rady pro spolupráci. Ukázalo se, že čs. armáda je schopna spolupracovat s armádami demokratických států. To se potvrdilo i po vypuknutí krvavých konfliktů na území bývalé Jugoslávie v roce 1992. Právě tento konflikt ukázal, že původní úvahy o možném zrušení aliance jsou nerealistické. NATO vycházející ze změněné politické situace v Evropě a ukončení nepřátelství mezi Východem a Západem a rozpadu Varšavské smlouvy připojila ke svým stávajícím principům své existence i princip spolupráce.

Celou první polovinu 90. let minulého století však lze označit za období hledání nové bezpečnostní strategie a zpracovávání české vojenské doktríny. V důsledku toho musel být zastaven nákup moderní techniky, investiční výstavba i výzkum a vývoj. To ještě více prohlubovalo rozdíly mezi Armádou české republiky a moderními armádami NATO.

I když se Česká republika přihlásila k programu Partnerství pro mír, který byl koncipován jako rozsáhlý soubor projektů spolupráce v oblasti kontroly zbrojení a odzbrojení, výstavby infomačních a spojovacích systémů, spolupráce při řešení krizí a přípravy společných sil včetně společných cvičení, měl pro transformaci armády mnohem větší význam Madridský summit členských států NATO, jenž se konal v červenci 1997. Nejvyšší představitelé aliance se rozhodli přizvat Českou republiku, Maďarsko a Polsko ke vstupním rozhovorům.

To si mimo jiné vyžádalo vypracování Národní obranné strategie, ustanovení vládního výboru pro integraci do NATO a přípravu nových zákonných norem a předpisů. V následujícím roce byl přijat ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. V souladu s čl. 9 tohoto zákona vznikla Bezpečnostní rada státu. Po pětileté (!) přestávce tak byl vytvořen vrcholný orgán státní správy pro koordinaci bezpečnostní a obranné politiky. Významný mezník představovalo i přijetí souboru branných zákonů v roce 1999.

Madridský summit také urychlil reorganizaci ozbrojených sil ČR a národní vojenské struktury byly podle principů NATO rozděleny na síly okamžité reakce, síly rychlé reakce a hlavní ozbrojené síly. Snížení výdajů na obranu však vedlo k velmi nežádoucímu jevu, kdy většina prostředků byla věnována na výstavbu sil vyčleněných pro NATO, zatímco jednotkám složeným z vojáků základní služby se nedostávalo prostředků na modernizaci a ani na odpovídající výcvik.

Začleňování do NATO a zejména zahraniční operace AČR se staly důležitým podnětem k profesionalizaci AČR. Tento proces byl zahájen již v roce 1994, kdy vznikla 4. brigáda rychlého nasazení. Do misí však museli být vysíláni i dobrovolníci. Plné profesionalizace bylo dosaženo až v dubnu 2000 v rámci operace SFOR II. Armáda České republiky se stala plně profesionální k 1. lednu 2005.

Zásadní význam měla integrace do NATO i pro modernizaci AČR. Ještě na počátku 21. století bylo nasazení některých jednotek do operací moderního charakteru problematické. Například mechanizované prapory byly složeny ze dvou mechanizovaných rot bojových vozidel pěchoty a dvou tankových rot T-72, což téměř vylučovalo jejich nasazení proti mobilnímu nepříteli. Do vojska tak byla postupně zaváděna nová technika a zbraňové systémy.

Jaroslav Láník

 

Aktuálně



V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

01. 07. 2025
První zahraniční operace československé armády, počátky navazování kontaktů s NATO nebo odzbrojovací…
Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína  vojáci oslavili Den ozbrojených sil

Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína vojáci oslavili Den ozbrojených sil

30. 06. 2025
Přesně před 107 lety čs. legionáři ve Francii přísahali věrnost vznikajícímu československému…
Výsadek v pavučinách smůly a zrady

Výsadek v pavučinách smůly a zrady

30. 06. 2025
O prvotním úspěchu noční výsadkové operace na okupovaném území rozhodovalo v letech 2.…
Nová výstava před Generálním štábem AČR ukazuje proměny české armády

Nová výstava před Generálním štábem AČR ukazuje proměny české armády

26. 06. 2025
Před budovou Generálního štábu Armády ČR začala nová výstava s názvem Nová armáda…
Přijďte na poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu, tématem je čs. armáda 1945–1948 v tvorbě Vojenského filmového a fotografického ústavu

Přijďte na poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu, tématem je čs. armáda 1945–1948 v tvorbě Vojenského filmového a fotografického ústavu

25. 06. 2025
V čtvrtek 26. června se v kinosále Armádního muzea Žižkov koná poslední…