Veteráni prvního praporu UNPROFOR byli vyznamenáni při slavnostním setkání na Vítkově 

Na Čestném dvoře Národního památníku na pražském vrchu Vítkov se v pátek 7. října 2022 sešli českoslovenští vojáci, členové prvního praporu v mírové operaci UNPROFOR na území někdejší Jugoslávie. U příležitosti 30. výročí jejich působení na Balkáně jim byl udělen pamětní odznak.

Ocenění předávala přítomným vojákům ministryně obrany Jana Černochová. Přítomni byli rovněž předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil, náčelník Generálního štábu Armády České republiky generálmajor Karel Řehka a další hosté.

Účast československých vojáků v mírové operaci UNPROFOR stojí na počátku moderní tradice současné armády. Čeští a slovenští vojáci prokázali nejen své odborné schopnosti, ale i to, že v prostředí nevybíravého etnického konfliktu jsou schopni efektivně spolupracovat se zahraničními partnery. Příslušníci prvního praporu v operaci UNPROFOR působili od dubna 1992 do dubna 1993. Během tohoto roku se v jednotce vystřídalo na 720 vojáků. Následně na jejich práci navázali výhradně zástupci Armády České republiky.

Setkání na Vítkově se zúčastnilo na dvě stovky příslušníků prvního praporu – včetně jejich velitele nynějšího brigádního generála v. v. Karla Blahny. Ministryně obrany Jana Černochová při slavnostním ceremoniálu ocenila celkem 241 příslušníků praporu.

Ve svém projevu ministryně nejprve připomněla, že válka na Balkáně byla pro Evropu stejně nečekaná, jako je nynější válka na Ukrajině. Bylo však nutné se k dané situaci postavit čelem. Zdůraznila rovněž obtížnost plnění úkolů na neklidném území. „Zabezpečování kontrolních stanovišť, patrolování, doprovod konvojů s humanitární pomocí či s uprchlíky i další vaše aktivity s sebou vždycky nesly riziko, se kterým voják v místě bojů musí počítat.“

Součástí setkání byla i vernisáž výstavy První prapor, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha. Autory expozice jsou historici Petr Janoušek, Jindřich Marek a také Miroslav Vyšata, jenž byl sám příslušníkem prvního praporu UNPROFOR. Výstava mapuje celé působení prvního praporu: mimo jiné příčiny války v bývalé Jugoslávii, techniku a výzbroj praporu, kontakty vojáků s domovem nebo okolnosti návratu domů do již rozděleného státu.  

Veteráni vzpomínali

Setkání na Vítkově veteránům umožnilo společně vzpomínat na působení v operaci.  Jenom samotný výcvik jednotky v Českém Krumlově byl náročný. „Vojáci byli díky výcviku připraveni překonávat těžkosti, které jim přinesla situace na Balkáně, fyzickou nebo psychickou zátěž,“ říká velitel praporu gen. Karel Blahna, který měl v operaci hodnost podplukovníka. Tehdejší rotmistr David Vratislavský byl rád, že se setkání na Vítkově uskutečnilo: „Po padesátce člověk vzpomíná, porovnává a zpětně si uvědomuje, že to byla krásná doba prodchnutá kamarádstvím až za hrob – snad to nebude znít jako klišé. Já to tak ale cítím. Takže jsem velmi rád za setkání po třiceti letech.“

S odstupem času se ukazuje, že prapor své úkoly zvládl velmi dobře a posílil tak mezinárodní prestiž československé a následně české armády. Českoslovenští vojáci v operaci prokázali svoje schopnosti, těžili také z kulturní blízkosti a znalosti místní situace. Ve struktuře praporu figurovali i vojáci v záloze, jejichž znalosti techniky a schopnost v pravou chvíli improvizovat byla vítaným přínosem. „V prvním období bylo nutno budovat základny a kontrolní stanoviště.  Řada záložáků byla řemeslně velmi zručná, což se při nedostatku materiálu velmi hodilo. Kontrolní stanoviště (CP) jsme začínali budovat bez předchozích zkušeností, po jejich dokončení se na ně jezdili dívat zástupci dalších armád,“ pojmenoval jednu z předností praporu brigádní generál v.v. Vladimír Trněný, jenž v operaci v hodnosti majora vykonával funkci zástupce velitele praporu.

První prapor během roku prošel v operaci řadou náročných momentů: musel se přizpůsobit místním obtížným podmínkám, vyrovnat se se změnou mandátu nebo rozdělením Československa na dva samostatné státy. Vladimír Trněný také zmínil záchranu francouzských vojáků zablokovaných na základně Karin. „Jejich evakuace, která proběhla za ztížených bojových podmínek oboustranného ostřelování prostoru, naštěstí byla úspěšná. Za záchranu francouzských vojáků byli tehdejší důstojníci mjr. Petr Pavel, mjr. Karel Klinovský a npor. Aleš Opata vyznamenáni francouzským Válečným křížem. Další příslušníci praporu mjr. Stanislav Zaplatílek, pplk. Pavel Jirkovský a plk. Jaroslav Svoboda obdrželi medaili Národní obrany.“  Jednotce osobně poděkoval francouzský ministr obrany Pierre Joxe.

S odstupem třiceti let se pamětníci shodují na tom, že účast v operaci pro ně představovala nezapomenutelnou kapitolu jejich života, někdy dokonce zcela klíčovou. „Pro profesionální vojáky byly zkušenosti získané působením v misi UNPROFOR cenným přínosem pro jejich další vojenskou kariéru. Mnoho příslušníků mise tyto zkušenosti využilo ve svém civilním zaměstnání. V rámci jednotky také vznikla řada velice silných přátelství trvajících až do dnešních dnů,“ shrnul pocity více zúčastněných generál Karel Blahna.

Příslušníci praporu jsou dnes jako veteráni rádi, že jejich zásluhám je v poslední době věnovaná náležitá pozornost. Přímo ocenili i roli, kterou v rámci veteránského hnutí zastává Vojenský historický ústav Praha  – ať už jde o zaznamenávání jejich vzpomínek v rámci projektu Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací, dokumentování jejich činnosti v zahraničních operacích, získávání tematických sbírkových předmětů a informování veřejnosti.

RED