15 Americký rádiový přijímač BC-14A, 1918
Fotogalerie
U všech válčících armád, se v průběhu první světové války uplatnila bezdrátová telegrafie spočívající na principu šíření elektromagnetických vln. Před válkou se nejvíce přístrojů nacházelo na lodích. Odhadovalo se, že se ve světě používá 4 až 5 tisíc lodních stanic. Zdokonalení stanic umožnil v průběhu války vynález tříelektrodové elektronky – triody, který učinil, ještě před válkou, Američan Lee de Forest. Výzkum, vedoucí ke zdokonalení triody pro vojenské účely, vedl francouzský badatel generál Ferrié. Díky tomu se podařilo sestrojit moderní triodu, kterou na konci první světové války používaly všechny bojující státy. Již v roce 1915 zkonstruovali Francouzi malý elektronkový vysílač pro letadla, což umožnilo doslova revoluci v jejich používání jako pozorovacího prostředku pro zaměřování dělostřelecké palby. Na počátku roku 1917 měli Francouzi ve výzbroji již několik tisíc malých elektronkových vysílačů a přijímačů. Americký přijímač BC-14 tvořil spolu s vysílačem BC-15 součást soupravy SCR-54A pro dělostřelecké pozorovatele. Jeho prostřednictvím přijímalo dělostřelectvo pokyny od pozorovacích letadel nebo balónů.
Největší výhodou radiotelegrafie zůstalo v průběhu války rychlé spojení bez velké námahy a její odolnost vůči nepřátelské palbě. Tato rychlost byla za války značně snížena zdlouhavým šifrováním a dešifrováním a zbytečnou délkou depeší. Nevýhodou se naopak jevila potřeba dobře vycvičeného personálu a snadný nepřátelský odposlech nešifrovaných zpráv. Ruská porážka u Tannenbergu, na přelomu srpna a září 1914, jasně ukázala, jak je nebezpečná špatná organizace a nekontrolovaná činnost radiotelegrafní sítě.
Aktuálně
Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
