Od 15. září 1916 se na bojištích objevuje zcela nový bojový prostředek – tank. Jako první jej ve snaze překonat bezvýchodnost zákopové války nasadili Britové.
Na počátku vzniku této zbraně stáli dva britští konstruktéři Ernest Swinton a Maurice Hankey. Pat zákopové války je přivedl na myšlenku „pozemních lodí“ – Landships, kterou záhy podpořil i první lord admirality Winston Churchill.
Ani Francie nezaostala za vývojem a výrobou tanků. Dne 16. dubna 1917 byl v bitvě u Chemin des Dames poprvé hromadně nasazen první francouzský bojový tank Schneider CA-1 (Char ďassault). Tento tank původně vznikl jako obrněný pásový tahač, určený k vlečení saní přes německé zákopy na západní frontě. Jeho konstrukce vycházela z amerického zemědělského traktoru Holt. První tank později nejrozšířenější koncepce s výzbrojí umístěnou v otočné věži byl francouzský typ Renault FT z roku 1918. S více než třemi a půl tisíci kusy se stal nejmasověji vyráběným tankem 1. světové války. Jeho výzbroj tvořil buď kanón ráže 37 mm, nebo na jeho místě lafetovaný kulomet ráže 7,92 mm. Pancéřován byl plechy o tloušťce od 6 do 16 mm a vážil 6,5 tuny. S motorem o výkonu 35 koňských sil (26 kW) dosahoval maximální rychlosti 8 km/h a jeho dojezd byl 35 km. Osádku tvořili pouze dva muži.