Symbolem čs. legií v Rusku zůstala v meziválečném období čepice, tzv. furažka, s šikmou bíločervenou stužkou. Byla tak společně s kožešinovou papachou nejčastěji zobrazovaným atributem ruských legionářů ve výtvarném umění, filmu či divadle. Stala se také typickým doplňkem legendárního legionářského generála a později vůdce meziválečných československých fašistů Radoly Gajdy. Furažky se daly zakoupit u specializovaných firem (Hojtaš, Kučera, Bartůněk, atd.) a u malých soukromých krejčích. I nejčastěji nošená pokrývka hlavy prvního československého prezidenta vycházela tvarem a podobou z ruské furažky, zatímco prezident Edvard Beneš, považovaný řadou bývalých legionářů za jednoho z nich, měl svou vlastní vydumku, tedy čepici vzor 1919.
Po okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 bylo německými úřady zakazováno nošení ruských furažek a tzv. masaryček v souvislosti s 28. říjnem či s výročím narození T. G. Masaryka. Jejich masové nošení, zejména 28. října 1939, tak bylo tichým projevem nesouhlasu s okupací.
Majitelem čepice byl Felix Peřka (1924‒2005), během okupace člen skautské odbojové organizace Zpravodajská brigáda, účastník protikomunistického odboje a politický vězeň.