Německá armáda disponovala i velmi moderními stanicemi rádiového průzkumu. Nejvýznamnějšími představiteli této techniky byly univerzální goniometrický přijímač EP2 a odposlechové přijímače Fu.H.E.f a Fu.H.E.c. Na území Říše existovala již od roku 1937 monitorovací a zaměřovací střediska (Funkmesstellen) a mobilní pátrací jednotky pod přímou kontrolou Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (Reichssicherheitshauptamt - RSHA). Centrála rádiové zaměřovací služby sídlila v Berlíně (Funkmessleitstelle Berlin-Spandau). V protektorátu byla zbudována Funkmesstelle Süd-Ost Prag s centrálou v bývalém ústavu šlechtičen na Pražském hradě a s pobočkou v Brně. V pražské centrále pracovalo 40 radistek a 20 pátračů vybavených nejmodernější technikou pro odposlech, zaznamenání, zaměřování a dohledávání ilegálních vysílačů. Rádiová zaměřovací služba používala v prvních válečných letech následující strategii: