Ačkoliv bitva u Lipan, k níž došlo 14. května 1434, bývá považována za konec husitské revoluce, je třeba připomenout, že bouřlivý věk husitských válek měl určitou dohru v událostech následujících tří let. Za tečku – nejen symbolickou ale i faktickou – lze označit dobytí hradu Sion na Kutnohorsku dne 6. září 1437 a zajetí husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé, někdejšího Žižkova spolubojovníka a přívržence radikálních husitů.
Touha prozkoumat blíže poslední místo Roháčova odporu vedla v letech 1961-1964 k uskutečnění archeologických výzkumů lokality ve spolupráci Vojenského muzea a Oblastního muzea v Kutné Hoře pod vedením Evy Jánské. V posledních letech pak provedl revizi starších poznatků Petr Koscelník v rámci navazujících výzkumů během roku 2011. Výzkumy Evy Jánské odhalily množství nálezů, související nejen posledním bojem o hrad, ale také s celkovou podobou hradu a jeho každodenností.
Mezi tyto nálezy patří také kamnový kachel, jenž byl součástí jednoho z otopných těles, jichž bylo v hlavní obytné budově hradu pravděpodobně několik. Kamnové kachle ve středověku i raném novověku neměly všeobecně unifikovaný rozměr, zpravidla však měly reliéfní stranu čtvercového tvaru a na rubové straně se standardně kuželovitě zužovaly. Mnohé z dochovaných středověkých kachlů se rozměrově pohybují kolem 200 x 200 x 200 mm, což je i případ kachle ze Sionu. Kachel je neglazovaný, po restaurování, dolní okraj nese původní stopy poškození.
Reliéfní stranu kachle zdobí výjev dvou andělů nesoucích kalich s hostií, pod níž je znázorněn erb Jana Roháče z Dubé – rudá zavinutá střela ve stříbrném poli. Zcela jednoznačná symbolika zdůrazňuje nejen suverenitu pána sídla formou erbu, ale také jeho nábožensko-politické přesvědčení a příslušnost k utrakvismu, zosobněnému kalichem s hostií.
Předmět byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán formou nálezu v rámci archeologických výzkumů lokality bývalého hradu Sion na Kutnohorsku, prováděného v letech 1961-1964.