Rozsáhlé nasazení tanků a obrněných vozidel během 2. světové války s sebou zákonitě přineslo rozvoj protitankových zbraní, včetně ručních prostředků obsluhovaných jedním nebo dvěma vojáky. Technicky specifickou konstrukci představuje britský vrhač protitankových granátů PIAT (Projector, Infantry, Anti-Tank), který funguje na principu vystřelení granátu pomocí čepu vymrštěného stlačenou pružinou. Za jeho zrodem stojí speciální útvar pro výzkum a vývoj zbraní, známý jako „Churchillovo hračkářství“. PIAT byl zaveden do armády v roce 1943 a kromě Britského společenství národů byl dodáván např. do SSSR nebo hnutí odporu v okupované Evropě.
Nenabitá zbraň váží 14,5 kg a měří 990 mm. Váha střely ráže 83 mm je 1,35 kg. Efektivní dostřel na obrněná vozidla byl 100 metrů a střela byla schopna prorazit pancíř o tloušťce 100 mm.