Mezi pokusnými samopaly, navrženými konstruktéry Zbrojovky Brno, získala v průběhu zkoušek dominantní postavení konstrukce samopalu Josefa Kouckého s označením ZK 476.
Na podzim 1947, kdy již probíhaly útvarové zkoušky samopalů, předložila Zbrojovka Brno samopal ZK 476 v pěchotním a výsadkářském provedení a Česká zbrojovka přišla s prototypy ČZ 148 a ČZ 447. Prototypy obou závodů shodně disponovaly progresivní konstrukcí se závěrem přebíhajícím přes podstatnou část délky hlavně a zásobníkem uloženým v pistolové rukojeti. Přestože ZK 476 představoval perspektivní konstrukci, v soutěži samopalů pro čs. armádu neuspěl.
První exemplář samopalu ZK 476 s číslem 0001 se od následujících prototypů ještě lišil délkou hlavně a absencí dlaňové pojistky. V průběhu dalšího vývoje prošly samopaly řadou úprav na základě požadavků Vojenského technického ústavu, ale také zahraničních zájemců.