Od 15. září 1916 se na bojištích objevuje zcela nový bojový prostředek – tank. Jako první jej ve snaze překonat bezvýchodnost zákopové války nasadili Britové.
Na počátku vzniku této zbraně stáli dva britští konstruktéři Ernest Swinton a Maurice Hankey. Pat zákopové války je přivedl na myšlenku „pozemních lodí“ – Landships, kterou záhy podpořil i první lord admirality Winston Churchill. Nakonec si britská armáda objednala sto obrněnců. Jejich první nasazení proběhlo v bitvě na Sommě. Plukovník Swinton doporučoval, aby tanky byly nasazeny k útoku za svítání a ve velkém počtu. Požadoval, aby útoku nepředcházela dělostřelecká příprava, protože pro neohrabané obrněnce by mělo území, které měly překonat, zůstat relativně nedotčené. Při útoku však byly tanky rozptýleny a jako podpora pěších jednotek bylo použito jen několik desítek kusů. Nasazení těchto technicky nedokonalých strojů tudíž nepřineslo očekávaný výsledek. V budoucnu ale tanky rozhodovaly o výsledku bitev i válek.
Tank Mark A „Whippet“ byl britský střední tank užívaný v první světové válce. Jeho úkolem měla být podpora těžkých britských tanků Mark I/II/III a Mark IV, kdy měl díky své rychlosti a obratnosti využít průlomů v nepřátelských liniích. Na jedné straně se jednalo o stroj, který byl nevhodný pro zákopovou válku, resp. překonávání zákopů, na straně druhé šlo na tu dobu o poměrně rychlé vozidlo, které se dokázalo obratně pohybovat a zasazovat nepříteli údery. Celkem bylo vyrobeno 200 ks.