Do rodiny posádkových muzeí přibyla expozice u 142. praporu oprav Klatovy

Do rodiny posádkových muzeí přibyla expozice u 142. praporu oprav Klatovy

01. 11. 2022

Ve středu 12. října byla v rámci Dne otevřených dveří 142. praporu oprav v Klatovech zpřístupněna pro veřejnost Dragounská kasárna v Klatovech. Kromě ukázek vojenské, policejní a hasičské techniky, dynamických ukázek výcviku, boje zblízka a schopností zdejšího logistického praporu, si mohli návštěvníci prohlédnout i nově otevřenou „Stálou expozici posádky Klatovy“. Ta byla vytvořena Vojenským historickým ústavem Praha ve spolupráci s příslušníky klatovského praporu oprav a za využití archivních materiálů Vlastivědného muzea Dr. Karla Hostaše v Klatovech a Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu.

Za účasti místostarosty města Klatovy Martina Kříže, velitele 14. pluku logistické podpory Pardubice plk. gšt. Miroslava Horáčka, velitele 142. praporu oprav Klatovy pplk. Michala Kadáše a dalších hostů z řad útvarů Armády České republiky byla 12. října 2022 slavnostně přestřižena páska nového posádkového muzea – Stálé expozice posádky Klatovy. Přítomným ji představil vedoucí oddělení monitoringu zahraničních operací Vojenského historického ústavu Praha mjr. Pavel Stehlík.

Stálá posádková expozice u 142. praporu oprav v Klatovech je členěná do dvou samostatných částí. První část se věnuje téměř dvousetleté historii a tradicím jezdeckých pluků dislokovaných v Klatovech. A to jak dragounům, kteří se poprvé objevili v Klatovech v roce 1762, tak i  švališéřským plukům či plukům hulánů, husarů a kyrysníků, kteří dragouny střídali v následujících desetiletích. Samotní dragouni se vrátili do posádky znovu až v roce 1871 a vydrželi zde do začátku první světové války, do července 1914. Závěrečné panely této části expozice končí rokem 1939, kdy se uzavírá dlouhá dragounská kapitola v Klatovech. Pluk je zrušen a koně jsou předány německé armádě.

Podklady panelů v této části jsou koncipované tak, aby svým barevným vyzněním evokovaly danou epochu, s níž byly historické jezdecké jednotky spjaty. Proto byly panely s tématikou z období Rakouska-Uherska navrženy v barvách černé a žluté, naopak panely z československého období využívají kombinaci národních barev, tedy červené, modré a bílé. Sbírkové předměty, umístěné ve čtyřech skleněných vitrínách, propojují jednotlivé historické etapy a plynule přecházejí do poválečného období po roce 1945, jemuž jsou věnovány panely v přízemní části expozice.

Tato druhá část expozice v krátkosti připomene nejen události z období 2. světové války, ale především se zaměřuje na „nikdy nekončící“ dislokační změny v posádce Klatovy. Ta po únorových událostech roku 1948 nabývala zejména díky své poloze na hranicích s tehdejším Západním Německem (a později s hranicemi členského státu NATO) na nebývalém významu. I proto se zde v průběhu let vystřídalo mnoho prvosledových výsadkových jednotek či bojových mechanizovaných, motostřeleckých nebo dělostřeleckých útvarů ČSLA. Několik panelů v této části reflektuje zmíněné období a zařazuje jej do širších dobových souvislostí. Jako protipól pak působí panel vracející se do relativně svobodných let 1945 až 1948, kdy byl v Klatovech dislokován znovuobnovený Pěší pluk 35. Zmíněna je i krátká a poslední dragounská epizoda spojená s dislokací Jezdecké korouhve 2.

Dva samostatné panely jsou věnovány předchůdcům 142. praporu oprav, na něž současná jednotka svojí činností navazuje. Tři závěrečné panely seznamují návštěvníky se současnými logistickými úkoly a každodenním životem klatovských opravářů. Pro ucelený pohled nechybí ani přehled útvarů v posádce od roku 1945 do současnosti. Podklad panelů v této části využívá prvků z dlažby sálu, což v návštěvnících vyvolává pocit, jakoby panely splývaly s celým prostorem haly a vytvářely jednotný prostor.

Stejně jako nedávno otevřená městská expozice v areálu bývalé jezuitské koleje v Klatovech, která se rovněž věnuje dragounům, i tato nová expozice splácí historický dluh jedné z nejstarších vojenských posádek dnešní Armády České republiky. Zároveň se zařazuje do široké rodiny posádkových muzeí, jež se tímto rozrůstá o další zdokumentovanou oblast vojenské historie.

Expozice vznikla díky iniciativě velitele praporu pplk. Michala Kadáše, bývalého mluvčího klatovského praporu Josefa Soutnera a za přispění rtm. Petry Mühlbacherové, rtm. Terezy Maškové a rtm. Miloslava Faifra. Na samotné realizaci se podíleli akademický malíř Pavel Holý a gestor projektu Posádkových muzeí nprap. Leoš Krejča jako autoři návrhu expozice. O textovou část se rovným dílem podělili historici VHÚ Praha Zdeněk Munzar a Jan Šach za přispění Jaroslava Láníka a Karla Straky.

Expozice je přístupná pouze pro příslušníky Ministerstva obrany ČR na základě předchozího objednání. Pro veřejnost bude expozice otevřena v rámci každoročně pořádaných dní otevřených dveří.

RED

Aktuálně



Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…