FUKALA, Radek. Jan Jiří Krnovský: stavovské povstání a zápas s Habsburky

Dne 16. prosince 1577 na zámku Wolmirstedt v současném Sasku-Anhaltsku spatřil světlo světa Jan Jiří, druhorozený syn Jáchyma Fridricha Hohenzollerna, knížete krnovského a budoucího braniborského kurfiřta, a jeho první manželky princezny Kateřiny Braniborsko-Küstrinské. Chlapec studoval spolu se svým starším bratrem od roku 1588 kalvínskou akademii ve Štrasburku a roku 1592 byl zvolen protestanty za správce štrasburského biskupství. To ovšem vedlo k letitému sporu (1592−1604) s katolickou stranou, která upřednostňovala kardinála Karla prince Lotrinského. Počáteční vojenské fáze konfliktu se ale Jan Jiří pro nízký věk neúčastnil. Od roku 1603 pobýval ve Slezsku a roku 1607 mu otec předal zdejší statky. Během sporu domu habsburského (1606−1611) byl jmenován vrchním velitelem slezského vojska a roku 1611 s ním zajišťoval severní hranici proti možným diverzním vpádům polských kozáků. Patřil k radikálním protestantským stavům a po vypuknutí třicetileté války (1618−1648) okamžitě doplnil stavy slezského vojska, osadil pohraniční polsko-slezské pevnosti a v říjnu 1618 vstoupil do Čech, aby podpořil povstání. Podílel se na vytlačení Dampierrových jednotek ze země a účastnil se obléhání Českých Budějovic (1618−1619). V jižních Čechách operoval se slezským vojskem až do konce roku 1619, kdy jej vpády polských kozáků do země přiměly k návratu do Slezska. Během roku 1620 mu připadla obrana nejen Slezska, ale také obojí Lužice před saským kurfiřtem Janem Jiřím, tu však proti Sasům neubránil.

Po porážce stavovských sil v bitvě na Bílé hoře byl v dubnu 1621 jmenován Fridrichem Falckým vrchním velitelem stavovských sil. V následujícím polním tažení roku 1621 zvítězil nad císařskými v bitvě u Nového Jičína, obsadil severovýchodní Moravu, přešel do Uher a spolu s armádou sedmihradského knížete Gábora Bethlena vyprostil z obležení pevnost Nové Zámky. Poté společně postoupili k Bratislavě, kterou marně obléhali do září, a jejich následné tažení na Moravu skončilo bezúspěšným obléháním Olomouce, kterou ubránil Albrecht z Valdštejna. Jan Jiří Krnovský po tomto neúspěchu přišel o veškeré statky a musel prchnout do exilu v Sedmihradsku. Vojenských operací se zúčastnil naposledy roku 1623, kdy s exulantským a sedmihradským vojskem participoval na tažení na Moravu a obléhání Hodonína (1623). To ale skončilo uzavřením míru mezi Gáborem Bethlenem a císařem, který pohřbil naděje všech stavovských emigrantů. Krnovský kníže Jan Jiří pak počátkem března 1624 plný deziluze v Levoči na nemoc zemřel. Představoval jednu z nejvýraznějších a nejradikálnějších postav českého stavovského povstání.

Prezentovaná kniha formátu A5 vydaná českobudějovickým nakladatelstvím Veduta má pevné kartónové desky zdobené reprodukcí portrétního mědirytu zobrazujícího Jana Jiřího Krnovského. Vyšla roku 2005 a jedná se o jedinou biografii krnovského Hohenzollerna v českém jazyce. Jejím autorem je slezský profesor Radek Fukala, specialista na období třicetileté války a také na dějiny Slezska. Kniha samotná je velmi dobře vybavenou odbornou publikací a obsahuje tedy nejen obsáhlý poznámkový aparát a výběrovou bibliografii, ale také jmenný a místopisný rejstřík, seznam ilustrací, zkratek a jako doplňky též rodokmeny Hohenzollernů, přehled důležitých osobností krnovského dvora, rejstřík měst a obcí krnovského knížectví nebo pojednání o jezdecké pečeti Jana Jiřího. Nechybí ani resumé v německém jazyce. Text je doprovázen ilustracemi, většinou reprodukcemi dobových mědirytů, ale také mapkami či tabulkami. Celkově lze konstatovat, že jde o vysoce kvalitní publikaci, která je psaná živě a čtivě a přitom splňuje přísné nároky odborného vědeckého díla. Jedná se tedy o důstojný literární památník významného slezského vojevůdce a aktéra stavovského povstání.

Citace:

FUKALA, Radek. Jan Jiří Krnovský: stavovské povstání a zápas s Habsburky. 1. vyd.. České Budějovice : Veduta, 2005. 396 s. ISBN 80-86829-11-1.