KURZ, Franz. Österreich unter K. Albrecht dem Zweyten

KURZ, Franz. Österreich unter K. Albrecht dem Zweyten

Po úmrtí českého krále a římskoněmeckého císaře Zikmunda Lucemburského 9. prosince 1437 ve Znojmě se ještě v tom samém měsíci sešel český zemský sněm a 27. prosince zvolil většinou hlasů novým českým králem Albrechta Habsburského. Nejednalo se o nijak překvapivou volbu, neboť Albrecht byl predestinovaným následníkem Zikmunda jakožto jeho zeť. Tento dnes pozapomenutý vladař stál před těžkou úlohou stabilizovat země Koruny české po husitských válkách, ale dříve než mohl upevnit vlastní moc ve státě, předčasně zemřel po necelých dvou letech vlády a zanechal po sobě nenarozeného syna – Ladislava Habsburského, řečeného Pohrobek.

Albrecht Habsburský byl s českým a moravským prostředím dobře obeznámen, neboť celý jeho život byl spjatý s králem a císařem Zikmundem Lucemburským. Albrecht se stal rakouským arcivévodou již v sedmi letech, když jeho otec zemřel na úplavici (podle starší verze byl otráven), kterou dostal při neúspěšném obléhání Znojma roku 1404, neboť v rámci moravských markrabských válek (1381−1405) podporoval uherského krále Zikmunda v boji proti jeho dřívějšímu spojenci, bratranci Joštovi. Poté co Albrecht ve 13 letech zcela osiřel, stal se král Zikmund jeho poručníkem a chlapce si pro jeho ctižádostivost a přímočarost velmi oblíbil. Dokonce natolik, že se rozhodl učinit z něho svého dědice, roku 1411 jej zasnoubil se svojí jedinou dcerou Alžbětou a přijal jako adoptivního syna. Albrecht jako vládce Rakous od počátku plně podporoval Zikmundovu politiku a stál po boku svého budoucího tchána již během první křížové výpravy proti husitům do Čech roku 1420 a účastnil se i dalších válečných tažení. Po uzavření sňatku (1422) mu Zikmund roku 1423 udělil v léno Moravu a Albrecht se stal moravským markrabětem. Faktickou vládu v zemi si ale musel v následujících letech vybojovat.

Podobně tomu bylo i po jeho zvolení českým králem, neboť přestože pro něho v prosincové volbě hlasovala většina české šlechty, část husitů v čele s Hyncem Ptáčkem z Pirkštejna byla pro volbu polského prince Kazimíra (pozdějšího litevského velkoknížete a polského krále). Toho pak opozice vyhlásila v květnu 1438 českým králem a Albrecht musel v Čechách zasáhnout vojensky. Obsadil Prahu, kde byl korunován, a zatlačil své nepřátele do Tábora, který se stal centrem husitského odporu. Obléhání této pevnosti trvalo od počátku srpna do poloviny září a Albrechtovi se město pokořit nepodařilo. Do Slezska, severní Moravy a Čech mezitím vpadla polská vojska. Albrechtovi spojenci ale zvítězili díky zkušenostem hejtmana Jakoubka z Vřesovic 23. září 1438 nad husitsko-polskými silami v bitvě u Želenic (v Ústeckém kraji) a po následných jednáních bylo v lednu 1439 ve slezské Vratislavi uzavřeno mezi Kazimírem a Albrechtem příměří. Albrecht tedy obhájil svoji volbu, ale s ohledem na turecké nebezpečí v Uhrách musel zaměřit svoji pozornost tímto směrem. Koncem října 1439 pak, podobně jako jeho otec, podlehl poblíž uherské Ostřihomi úplavici.

Prezentovaná kniha pochází z pera rakouského duchovního a historika Franze Kurze (1771−1843) a vyšla ve dvou samostatných dílech roku 1835. Kniha byla vytištěna ve formátu přibližně A5 a každý uživatel si ji pak mohl nechat svázat do vazby obvyklé pro jeho knihovnu. Svazky v knihovně VHÚ Praha pocházejí z děčínské zámecké knihovny knížecího rodu Thun-Hohensteinů a do fondu VHÚ se dostaly koupí v období první republiky. Oba díly mají pevnou polokoženou vazbu s kůží vyztuženými rohy a hřbetem zdobeným zlaceným slepotiskem. Samotné dílo odpovídá době svého vzniku před téměř 200 lety, neobsahuje žádný poznámkový aparát, ani rejstříky, ilustrace či jiné doplňky textu. Přestože jde o práci starou, kterou současná historiografie v mnoha ohledech překonala, zůstává Kurzovo dílo asi nejpodrobnějším pojednáním o historii vlády arcivévody Albrechta v Rakousích (jako arcivévoda byl Albrecht V., jako římský král Albrecht II. a jako český a uherský král Albrecht I.), tedy od roku 1411 až do jeho smrti roku 1439. Z našeho pohledu je samozřejmě nejzajímavější rakouský katolický pohled na období husitských válek (1419−1437), které v práci pochopitelně zaujímá značný rozsah. Proto se domníváme, že tato práce může i přes svoji zastaralost přiblížit toto turbulentní období našich dějin z neotřelé perspektivy.

Knihu si můžete přečíst on line zde: první díl, druhý díl.

Citace:

KURZ, Franz. Österreich unter K. Albrecht dem Zweyten. Wien : Kupffer und Singer, 1835. 2 sv.

Aktuálně



Pattonovi duchové vstupují do Čech

Pattonovi duchové vstupují do Čech

20. 04. 2025
Dva dny poté, co na české území vstoupila v Ašském výběžku první americká…
„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…
Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

15. 04. 2025
Brněnská fáze bratislavsko-brněnské operace v dubnu 1945 nebyla úplně jednoduchá. Sovětská vojska…