V roce 1892 objevil Juan Vučetič, úředník kriminální policie v Buenos Aires, možnost využití kreseb na lidské ruce k identifikaci. Tato kresba se totiž po celý život nemění, a přitom neexistují dvě ruce s absolutně stejnou. Tento objev se stal základem daktyloskopie.
Později se přišlo též na souvislost mezi řadou chorob a změnami uspořádání papilárních kreseb a čar lidské ruky. Ty mohou odhalit různé vrozené vady, které se ještě neprojevily.
Proto se dermatoglyfická metoda stala jedním z pomocných vyšetření v lékařské genetice. Například úchopová rýha bývá spojena s mentální poruchou. Je tedy, zvláště v kojeneckém věku, signálem pro genetiky k dalšímu speciálnímu vyšetření.
Filmový šot pochází z periodika „Armádní vědecko-technický magazín“ číslo 2/1970.
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.
Výrobce: Studio ČAF, 1970
Tvůrci: režie: Stanislav Brožík, kamera: Jaroslav Kadlec
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, II. kombinovaná kopie, černobílá, česká verze, 86 metrů (3 minuty)