Od poloviny roku 2018 se příslušnici AČR zapojili do nové zahraniční mise v Litvě, která působí pod hlavičkou rotního úkolového uskupení Armády České republiky Alianční předsunutá přítomnost (eFP) Litva.
eFP je jedním z hlavních výstupů Varšavského summitu NATO z července 2016. Spočívá ve vytvoření čtyř bojových uskupení v síle posíleného praporu umístěných v Polsku pod vedením USA, v Litvě pod vedením Německa, v Lotyšsku pod vedením Kanady a v Estonsku pod vedením Velké Británie. Konkrétní vojenský příspěvek členských států je potvrzením národního závazku vyplývajícího z principu kolektivní obrany NATO v případě napadení jednoho z členských států mu přijít na pomoc.
První rotní úkolové uskupení v Pobaltí působilo od července 2018 do ledna 2019. Čeští vojáci slouží v Litvě společně se zástupci dalších sedmi států pod vedením Německa. Základ české jednotky tvoří mechanizovaná rota s obrněnými vozidly Pandur, posílená ženijní četou, logistickou jednotkou a zdravotnickým prvkem. Hlavní základna bojového uskupení se nachází ve výcvikovém prostoru litevské armády Rukla vzdáleném cca 70 km severozápadně od Vilniusu.
V 1. rotním úkolovém uskupení AČR v Pobaltí v rámci alianční předsunuté přítomnosti eFP (enhanced Forward Presence) působila i kolová bojová vozidla pěchoty (KBVP) Pandur II, ta zde během svého nasazení prošla bezpočtem cvičení, mezi ně patřily i střelby. Tento pás je z nábojnic po munici PT-P 30 mm do KBVP Pandur II, která byla vystřílena při výcviku osádek na střelnici v Pabrade 6. prosince 2018. Tento pás byl po vystřílení znovu sestaven, protože po střelbě nezůstává pohromadě.
Předmět byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2019