Konstruktér ing. Rudolf Frommer (1868–1936), v letech 1914–1935 ředitel maďarské Továrny na zbraně a stroje (Fegyver es Gépgyar Részvénytársaság) v Budapešti, zkonstruoval během svého plodného života řadu samonabíjecích zbraní, zejména pistolí. První model samonabíjecí pistole zkonstruoval v roce 1901 a za ním následovaly modely 1906, 1910, Frommer-Stop 1912, Frommer Baby, Frommer-Liliput, 29M a 37M.
V roce 1911 zkonstruoval Frommer novou pistoli, jež se svým vzhledem a konstrukčním pojetím diametrálně lišila od předchozího modelu 1910, zavedeného do výzbroje maďarského četnictva ale také nabízeného na civilním trhu. Nový model dostal označení Frommer Stop, někdy také doplňované letopočtem 1912, kdy jej továrna uvedla na trh. V témže roce vznikl také zmenšený model s označením Frommer Baby, jenž se od modelu Stop odlišoval kratší hlavní a zkrácenou rukojetí s odnímatelným zásobníkem pouze na pět nábojů. Absence výrobních údajů budapešťské továrny neumožňuje určit, který z modelů se do výroby dostal jako první, či je továrna vyráběla od začátku souběžně. O dochovaná výrobní čísla se opírá hypotéza, že firma nejprve uvedla na trh zmenšený model, což nepřímo podporují také patenty, zobrazující menší verzi obou pistolí.
Na rozdíl od řady jiných modelů v ráži 7,65 mm Browning a 9 mm Browning krátký využívala pistole Frommer Baby, stejně jako model Stop a předchozí Frommerovy modely, systém uzamčení závěru s dlouhým zpětným pohybem hlavně. Při výstřelu se vlivem impulzu vývinu rány a tlaku na dno nábojnice pohyboval uzamčený závěr společně s hlavní směrem vzad na dráze delší, než byla délka celého náboje.
Na konci dráhy zůstal závěr zachycen v zadní poloze, hlaveň se vlivem tlaku své vratné pružiny vracela do přední polohy, přičemž došlo k odemčení a otevření závěru. V okamžiku, kdy se zastavila v přední poloze, snížilo pouzdro závěru záchyt držící závěr, a ten na dráze směrem vpřed vysunul nový náboj ze zásobníku do nábojové komory. Otočná hlava závěru se dvěma uzamykacími ozuby, řízená šroubovicí, závěr uzavřela a uzamkla.
Vratný mechanismus, sestávající z vratných pružin hlavně a závěru, umístil Frommer do prostoru v těle pistole nad hlavní. Tím získala zbraň zcela charakteristický, s jinými modely nezaměnitelný tvar.
Pistole Frommer Baby měla obvyklý jednočinný spoušťový mechanismus, bicí mechanismus tvořil vnější kohout poměrně malých rozměrů a jediný pojistný prvek představovala dlaňová pojistka, blokující záchyt kohoutu v případě, že nebyla stlačena dlaní střelcovy ruky.
Továrna na zbraně a stroje v Budapešti dala nové pistole do výroby ve dvou rážích: 7,65 mm Frommer a 9 mm Frommer. První z obou nábojů byl nabízen také pod označením 7,65 mm Frommer lang, a to z toho důvodu, že předchozí model 1910 používal kratší náboj 7,65 mm Frommer, jehož nábojnice měla délku 12,8 mm, zatímco náboj pro novou pistoli odpovídal svými rozměry, ovšem s malými diferencemi v řádu setin milimetru, rozšířenému náboji 7,65 mm Browning. Hlavní rozdíl mezi nábojem Browning a Frommer spočíval ve velikosti prachové náplně. U náboje Frommer činila 0,26 g bezdýmného pistolového prachu, zatímco náboj Browning byl laborován 0,22 g. Náboje Frommer tak vykazovaly vyšší počáteční rychlost, v průměru o 20 m/s-1. Použití nábojů Browning u pistolí Frommer Stop však nic nebránilo, z dávno již nevyráběných nábojů Frommer se tak stala pouze sběratelská záležitost.
Pistole Baby vyráběla budapešťská zbrojovka zřejmě pouze v letech 1912–1915, přičemž z výrobních čísel dochovaných exemplářů lze odvodit, že jejich číslování začalo u čísla 20 000. Celková produkce je odhadována na přibližně 40 000 kusů.
Exemplář v ráži 9 mm s výrobním číslem 21 907 získalo muzeum v roce 1953 převodem z MNB-HS-SOBP Praha.
Ráž: 9 mm Browning krátký
Celková délka: 123,4 mm
Výška: 93,4 mm
Šířka: 26 mm
Délka záměrné: 95 mm
Délka hlavně: 56 mm
Kapacita zásobníku: 5 nábojů
Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 440 g