Německé lodě v litevském přístavu, březen 1939

Německé lodě v litevském přístavu, březen 1939

Trojice německých dělových člunů třídy Wolf a torpédoborec třídy Leborecht Maas zakotvené u mola v litevském přístavu Klajpeda/Memel při jeho opětném připojení k Německu, 23. března 1939.

 

Oblast většiny dnešního litevského pobřeží byla ve třináctém století zabrána Řádem německých rytířů. Centrem oblasti se stal přístav Memel, litevsky zvaný Klajpeda. V oblasti, stejně jako na celém východním pomezí Východního Pruska (Knížecích Prus) zvaném Malá Litva, žilo z velké části litevskojazyčné obyvatelstvo, jež si však během staletí vytvořilo svébytnou identitu, ztotožňovalo se s pruským státem a přijalo luteránství. Malá Litva se stala centrem litevského kulturního života a národního obrození, zejména v době, kdy na vlastním litevském území, připojeném k Rusku, vládl národnostní útlak.

Po první světové válce byl Memel spolu s přilehlým územím severně od řeky Němen na základě Versailleské smlouvy oddělen od Německa a ocitl se pod správou Společnosti národů, reálně pod francouzskou kontrolou. Roku 1923 však byl zabrán litevskými silami. Na základě konvence Společnosti národů z roku 1924 se Memel stal součástí Litvy, v jejímž rámci mu bylo přiznáno specifické postavení. V oblasti se nalézala významná část meziválečného litevského průmyslu, demokratická práva obyvatelstva byla smluvně zakotvena. Proněmecké sympatie v kraji byly silné.

Poté, co Německo překonalo omezení daná Versailleskou smlouvou, se litevská vláda v Memelu stala neudržitelnou. 20. března 1939 německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop předložil svému litevskému protějšku Juozasu Urbšysovi ultimátum, jímž požadoval navrácení Memelu. Smlouva, jež tomuto požadavku vyhověla, byla podepsána v časných ranních hodinách 23. března 1939. Již předtím připluly do Memelu německé námořní síly v čele s kapesní bitevní lodí Deutschland, na jejíž palubě se nacházel sám Hitler. Opětné připojení k Německu se v Memelu setkalo s vcelku kladným ohlasem, následovaly perzekuce z politických a rasových důvodů. Mezinárodní společenství nebylo schopno na anexi účinně odpovědět.

Na sklonku roku 1944 se v důsledku sovětského postupu Východní Prusko ocitlo v akutním ohrožení. Memel byl od října 1944 obléhán a koncem ledna 1945 dobyt Rudou armádou. Po druhé světové válce byl připojen k Sovětskému svazu a stal se součástí Litevské SSR. Původní obyvatelstvo, německé, ale i většina litevského, bylo vyhnáno a nahrazeno Litevci z vlastní Litvy, Rusy a jinými národnostmi.

 

Aktuálně



Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…
Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští a slovenští…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…