Výjimečná tvorba nadaného válečného umělce Karla Molnára (1906–1985) upadla téměř v zapomnění a je znovu objevována teprve v posledních letech. Jsou ceněny jeho nenapodobitelné barevné kombinace a dramatičnost scén. Portrétní malba tvořila vedle žánrových scén podstatnou část umělcovy válečné tvorby. Na prezentovaném díle je představen portrét československého tankisty v SSSR. Jeho jméno ani dataci však autor neuvedl. Aby uspořil podkladový materiál, využil rubovou stranu kartonu. Jsou na ní vyobrazeny postavy dvou dívek při koupeli. Charakteristické jsou velmi dynamické tahy plochým štětcem a ostré přechody mezi barevnými odstíny.
Karol Molnár se narodil na Slovensku v Brezové pod Bradlom. Ve třicátých letech studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a v rámci výuky se účastnil také studijního pobytu u Františka Kupky v Paříži. Oba posléze udržovali dlouholeté přátelství. Pod Kupkovým uměleckým vedením vytvořil Molnár sérii maleb, inspirovaných tóny hudby. Po porážce Francie v roce 1940 odešel jako příslušník čs. zahraniční armády do Anglie. Zde vystavil svá díla v Birminghamu (1941) a v Londýně (1942) za účasti paní Hany Benešové a Jana Masaryka. Po návratu do Československa pracoval až do roku 1968 jako restaurátor ve Vojenském muzeu v Praze. Jako účastník západního odboje byl režimem spíše trpěn, s nemožností další prezentace své tvorby. Maloval pražská zákoutí, opuštěná a zapomenutá místa metropole.
Olej na kartonu, 420 x 330 mm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou převodu z Archivu čs. obrněné brigády ve Velké Británii v roce 1945.