BÍLEK, Jiří. Kyselá těšínská jablíčka

BÍLEK, Jiří. Kyselá těšínská jablíčka

Po čtyřech desetiletích od propuknutí prvních hraničních sporů mezi Československem a Polskem byla dne 13. června 1958 mezi oběma státy podepsána smlouva, která s konečnou platností stanovila hranice v oblasti Těšínska, Kladska, Ratibořska, Hlubčicka, Oravy a Spiše.

Nejdéle trvaly třenice o území Těšínska, které započaly již roku 1918. Tehdy nově vznikající Polsko zakládalo své nároky na dané území na národnostní příslušnosti obyvatel, zatímco Československo argumentovalo historickou příslušností Těšínska k České koruně už od 14. století. Roli hrály také strategické důvody, neboť skrze sporné území vedla klíčová Košicko-bohumínská dráha, poskytující jediné železniční spojení českých zemí se slovenskou částí rodícího se státu. Konflikt o novou hranici (před listopadem 1918 šlo o vnitřní území Rakousko-Uherska) přerostl koncem ledna 1919 v krátkou válku, v níž československé jednotky vytlačily Poláky za Vislu. Na základě usnesení pařížské mírové konference došlo posléze 28. července 1920 k dohodě, jíž bylo původně celistvé Těšínsko rozděleno na dvě části. Československu připadla více než polovina území včetně uhelného revíru a Košicko-bohumínské dráhy, zároveň se v této oblasti ale nacházela významná část etnicky polského obyvatelstva, což se do budoucna ukázalo být podnětem pro další konflikty.

Na podzim 1938 došlo spolu s německým záborem československého pohraničí také k obsazení československého Těšínska Polskem. Následovala tvrdá polonizace a utlačování ne-polského obyvatelstva, což vyvolalo mezi částí místního – i polského – obyvatelstva nespokojenost. Už o rok později, po porážce Polska Německem, ale bylo Těšínsko připojeno k Německu. Po válce začalo Polsko opět požadovat připojení nejen polského, ale i československého Těšínska.

K rozepřím o Těšínsko se v roce 1945 přidaly ještě spory o Kladsko, Hlubčicko a Ratibořsko. V důsledku rozhodnutí vítězných mocností po druhé světové válce o posunu německo-polské hranice na západ měla být i tato území spolu s velkou částí Slezska připojena k Polsku jako kompenzace za jeho územní ztráty na východě ve prospěch Sovětského svazu. Československo si ale Kladsko, Hlubčicko a Ratibořsko nárokovalo s ohledem na to, že tato území historicky patřila českému státu, aktuálně na nich žila česká menšina a jejich připojení k ČSR by pomohlo posílit obranyschopnost a vybudovat zarovnanou hranici strategicky výhodnou pro bezpečnost státu. Při jednáních o tato území se ovšem znovu vynořil i polský požadavek na Těšínsko, kde se stále nacházelo množství etnicky polského obyvatelstva. Obě strany se přitom houževnatě bránily proti sebemenšímu posunu svých hranic.

Spor se vyostřil v první polovině června 1945, kdy na území Ratibořska vstoupila první československá tanková brigáda. Obsazení několika ratibořských obcí vyvolalo ostrou reakci Poláků, kteří začali připravovat vojenský přepad Českého Těšína, Bohumína, Karviné a dalších míst. Situaci se podařilo uklidnit za pomoci sovětských generálů a československé jednotky se 15. června 1945 z Ratibořska stáhly.

Konflikt se přesunul do diplomatické roviny a stal se předmětem řady nót vyměněných v letech 1945−1947 mezi polskou a československou stranou. Neutuchající řevnivost umlčel až nátlak Sovětského svazu, který přinutil obě země, v té době již ovládané komunistickými a Sovětskému svazu loajálními politiky, k podepsání smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci ze dne 10. března 1947. O úpravě hranic v ní však nebyla zmínka.

Napětí proto trvalo ještě další desetiletí. Teprve Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsaná ve Varšavě 13. června 1958 a na československé straně ratifikovaná 17. října téhož roku, ukončila všechny československo-polské hraniční spory a stanovila, že hranice na Těšínsku, Kladsku, Ratibořsku, Hlubčicku a také Oravě a Spiši, kde se neshody projevily zvláště v letech 1918−1919 a 1938, zůstanou v předmnichovské podobě, a žádné výrazné změny se tedy ve zmíněných oblastech neuskuteční. Došlo pouze k vzájemnému předání některých pohraničních obcí a drobnějším korekcím hranic. S ohledem na nepřesnosti při vyměřování zůstal ale i po dohodě rozdíl, na základě kterého Polsko požadovalo dodatečné vyrovnání, k němuž však ani do dnešních dnů nedošlo.

Představovaná kniha z populárně naučné edice Polozapomenuté války nakladatelství Epocha a z pera dlouholetého pracovníka Vojenského historického ústavu Praha přibližuje nejdelší a nejdynamičtější z hraničních sporů mezi Československem a Polskem, spor o Těšínsko, jenž dosáhl vrcholů v letech 1919, 1938 a 1945 a jehož neúplné dořešení vyvolává i přes smlouvu z roku 1958 občasné excesy na obou stranách hranic prakticky do současnosti.

Citace:

  • BÍLEK, Jiří, Kyselá těšínská jablíčka : československo-polské konflikty o Těšínsko 1919, 1939, 1945. 1. vyd. Praha : Epocha, 2011. 308 s.

 

Kristýna Jakl Ansorgová

 

Aktuálně



Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

05. 08. 2025
Publicistický materiál, který začal vznikat jako Kalendárium hrdinů pro Lidové noviny a…
Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

04. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydává od března tohoto roku svůj vlastní newsletter.…
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025
Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava.…