Velmi vzácný kolorovaný mědiryt Jana Hufnagela z roku 1617 je označován za vůbec první dochované vyobrazení hrobu Jana Žižky v Čáslavi. Tento grafický list byl zhotoven pro šestý díl topografického díla, vydaného v témže roce v Kolíně nad Rýnem z vydavatelského domu Heinricha Brauna (Civitates orbis terrarum in aes incisae et excusae et descriptione topographica, morali et politica illustratae). Autor rytiny se nechal pravděpodobně inspirovat popisem Žižkova náhrobku ze spisu svého současníka Zachariáše Theobalda z roku 1609 (Hussitenkrieg).
Veduta Čáslavi s Žižkovým náhrobkem v popředí je umístěna v horní polovině listu. Kolem hrobu jsou shromáždění tři husitští bojovníci. Na levé straně veduty je vyobrazena postava vojevůdce. Zelenající se louky protíná silnice, směřující k Praze. V dolní polovině grafického listu je vyobrazen celkový pohled na Chomutov s naznačenými směry dvou hlavních tras na Prahu a Lipsko.
Zda byl Jan Žižka skutečně či nikoli pochován právě v Čáslavi není ani dnes odborníky definitivně vyřešeno. Ovšem již Martin Kuthen ze Šprinsberka se ve své Kronice o založení země české z roku 1539 zmiňuje o tom, že ostatky vojevůdce byly po jeho smrti v říjnu roku 1424 převezeny z Hradce Králové do Čáslavi a zde uloženy v kostele svatého Havla.
Sbírkový předmět byl získán do výtvarných fondů Vojenského historického ústavu formou nákupu v roce 2008.
kolorovaný mědiryt, 38,5x52,2 cm