Kalendář hrdinů vycházející v Lidových novinách

Kalendář hrdinů

Naše dějiny jsou neodmyslitelně spjaté s armádou, v níž sloužily desetitisíce vojáků. Příběh každého z nich, který se mým kolegům ve Vojenském historickém ústavu Praha objevuje pod rukama, stojí za zaznamenání a za sdělení veřejnosti. Jsem proto velmi rád, že s Lidovými novinami vznikl projekt, který od ledna 2016 jedenkrát týdně v rubrice Kalendář hrdinů přináší osudy především příslušníků československého vojenského odboje, a to jak domácího, tak vojáků i zahraničního. Pozoruhodné je, že seriál stále vychází. Slibuji, že na tomto místě budeme pokračovat ve zveřejňování příběhů našich hrdinů, kteří dosáhli nejvyšších vojenských hodností a vykonávali důležité funkce, ale i prostých vojáků, kteří prošli válkou jako vojíni nebo v poddůstojnických hodnostech.

Jako vyjádření úcty jsou symbolicky zařazovány i některé civilní osoby, jež aktivně vystoupily proti okupantům. Ke zdůraznění personální kontinuity všech tři odbojů jsou připomínáni také představitelé prvního a třetího odboje. Životopisy v Lidových novinách vycházejí u příležitosti významných událostí – narození či úmrtí, ale také zatčení anebo vynesení rozsudku. Zde přinášíme jejich souhrn.

Vzniká tak velmi zajímavý a pestrý soubor lidských osudů. Všem příslušníkům odboje ale bylo jedno společné – ideály demokracie a humanismu a vědomí, že za samostatnost státu a svobodu je nutno bojovat.

Za zdůraznění stojí, že jde o publicistický materiál, nikoli o slovníková hesla. A redakce také plně respektuje individuální přístup autorů, za což jejím zástupcům děkuji.

Část příběhů již vyšla v roce 2017 souborně v publikaci s názvem Osudy odvážných. Knihu k vydání připravili kolegové Jaroslav Beránek, Tomáš Jakl, Jaroslav Láník, Jindřich Marek, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý a Prokop Tomek. Odpovědným redaktorem byl Jaroslav Furmánek a o výtvarné řešení a zlom se postarala Andrea Bělohlávková. Díly s dalšími již publikovanými příběhy, jsou v přípravě a brzy je vydáme.

Všem ještě jednou velice děkuji za odvedenou práci.

brig. gen. Aleš Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu Praha

Knihu do tisku připravilo grafické oddělení odboru prezentačního a produkčního VHÚ Praha.
Vydalo Ministerstvo obrany České republiky, Vojenský historický ústav Praha

Pocta známým i neznámým hrdinům

Na černobílém snímku se usmívá drobná žena. Blond vlasy, až příliš štíhlé ruce, široký úsměv. Před dřevěným stavením ji objektiv fotoaparátu zachytil, jak neformálně sedí na stole. Kolem skupina mužů, dva z nich mají polské uniformy. V létě 1939 Marii Pětrošové bylo devatenáct let. Mladá žena z železničářské kolonie ve Starém Městě u Frýdku převáděla české letce a vojáky přes protektorátní hranice. Zároveň přitom spolupracovala s polskou tajnou službou. 18. srpna 1939 byla zatčena a ještě téhož dne převezena na gestapo do Moravské Ostravy. V té době byla již několik týdnů těhotná. Kvůli porodu ji dokonce na jaře 1940 na několik týdnů propustili z vazby, ale po uplynutí šestinedělí byla přímo v nemocnici znovu zatčena. I přesto při výsleších nic neprozradila a k ničemu se nepřiznala.

Počátkem prosince 1940 byla z Ostravy odeslána do ženského koncentračního tábora Ravensbrück. Zde onemocněla tuberkulózní meningitidou, které 14. dubna 1942 podlehla. Bylo jí pouhých dvaadvacet let.
Další černobílý snímek. Tento vznikl ve Velké Británii, v budově zvané Porchester Gate. Mladý muž vyfotografovaný před cihlovou zdí má přísně sevřené rty, sčesané vlasy a tvrdý pohled. Pro mnohé splývá jeho podoba zásluhou filmu Atentát s tváří herce Radoslava Brzobohatého. Nadporučík Adolf Opálka – velitel legendární sedmičky parašutistů, která padla po heroickém boji s nacistickou přesilou 18. června 1942 v pražském chrámu svatých Cyrila a Metoděje.
Zatímco příběhem Adolfa Opálky začal 8. ledna 2016 vycházet na poslední straně pátečního vydání Lidových novin seriál Kalendář hrdinů, osud Marie Pětrošové je jedním z posledních, které náš deník publikoval. Zatímco Opálka už je součástí minimálně českých vojenských dějin, nenápadná Marie by nebýt seriálu zůstala v zapomnění. A přesně takový cíl má rok a půl trvající spolupráce s odborníky z Vojenského historického ústavu Praha: ukázat čtenářům a zájemcům o historii lidi, kteří „drobnou prací“ pomáhali změnit dějiny této země.
Společný projekt Lidových novin a Vojenského historického ústavu Praha si získal naše čtenáře. Řada z nich dokonce poslala do redakce nebo do VHÚ příběhy svých příbuzných.
O obyvatelích Česka se často říká, že jsou to švejkové. Seriál Kalendář hrdinů si na svém počátku kladl za cíl tento mýtus vyvrátit. A to se mu daří.