Pocházel z Mahouše v okrese Prachatice, kde přišel na svět 15. listopadu 1882 do rodiny chalupníka Václava Eybla a jeho manželky Veroniky. Na kněze jej vysvětili 22. července 1906 a od 1. září byl kaplanem v Katovicích u Strakonic, potom duchovním vojenským správcem v Prachaticích. Zde působil až do roku 1913, pak zastával funkci duchovního v Netolicích, kde jej zastihla mobilizace a povolávací rozkaz k c. a k. pěšímu pluku č. 91. Zde se poznal s literátem Jaroslavem Haškem.
Jeho pluk prošel krvavými boji na srbské frontě, zanedlouho jej ale přemístili na bojiště proti Rusům. Vojáci prošli mnoha střetnutími, poznali tvrdé boje u Gorlic, později u Lvova a na Sokalu. Na podzim roku 1915 jednotku přesunuli na italskou frontu, kde se účastnila řady bitev. Eybla hluboce zranila smrt bratra Martina, sloužícího u stejného pluku. Sourozenec padl před jeho očima v říjnu 1916, sám kaplan byl zraněn.
Po návratu do vlasti působil jako civilní duchovní, v československé armádě dostal hodnost kapitána v záloze. Vystřídal několik far. Před druhou světovou válkou se odstěhoval do Berouna, kde působil jako pomocný duchovní, ale i přes vyšší věk se zapojil do protinacistického odboje. Eyblova činnost však byla odhalena. Gestapo jej zatklo v srpnu 1942 a věznilo v Kladně a Terezíně, od 21. února 1943 v koncentračním táboře Dachau. Šedesátiletý Eybl ale prokázal stejnou odolnost a odhodlání jako v pekle bojišť minulé války a útrapy věznění přežil.
Po návratu do vlasti žil v Berouně, kde pomáhal s obnovou správy města, roku 1955 se usadil v charitativním domově pro vysloužilé duchovní v Hrusicích. Až do konce života byl aktivní a v okolí oblíbený pro přívětivou povahu. V Hrusicích také 21. června 1968 ve věku 86 let zemřel.
Nikdy jej netěšilo, že se stal předlohou nelichotivé postavy feldkuráta Ibla z románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Jaroslav Hašek, známý kritickým postojem ke kléru, v něm nebohého duchovního zcela zkarikoval. Eyblova životní dráha je však důkazem, že tento statečný vlastenec měl se svým literárním obrazem jen pramálo společného.
IVO PEJČOCH
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 19. února 2015