Rudolf Gaksch se narodil v poslední lednový den roku 1896 v Žatci. Po studiu na gymnáziu a na obchodní škole odjel s c. a k. pěším plukem č. 88 na východní frontu, kde byl v září 1915 zajat. V létě následujícího roku vstoupil do legií, s nimiž se vrátil do vlasti v hodnosti majora ruských legií.
Rozhodl se pro dráhu vojáka z povolání a v následujících letech sloužil zpravidla jako velitel praporu v řadě posádek na Slovensku. Ne vždy se dokázal vyrovnat s podmínkami služby u odloučeného praporu v malé posádce, což ovlivnilo i jeho vojenskou kariéru. Velitel brigády brig. gen. J. Němeček jej však hodnotil takto: „Rozhoduje se rychle a jeho řešení jsou jednoduchá a správná. Ve válce jej jako velitele praporu chci a budu míti v jeho činnost plnou důvěru.“
Pro jeho další činnost se stal zlomovým rok 1933, kdy byl přemístěn k pěšímu pluku 30 do Žamberka. Poté sloužil v Nitře, odkud se v březnu 1939 vrátil do Rychnova nad Kněžnou. Zde byl v polovině února následujícího roku převeden k okresnímu úřadu. V té době se již zapojil do odboje a budoval síť důvěrníků, zpravidla bývalých příslušníků finanční stráže, kteří pracovali na vyživovacích a zásobovacích odděleních okresních a obecních úřadů. Podařilo se mu navázat spojení se skupinou BARIUM, jejímž prostřednictvím byly do Londýna předávány informace vojenského a hospodářského charakteru, a později se skupinou R-3.
V říjnu 1944 skončil v ilegalitě a až do počátku května 1945 se skrýval na řadě míst. Skupina CH se poté aktivně zapojila do povstání proti okupantům a po válce střežila státní hranici v úseku Olešnice v Orlických horách – Králíky. Po reorganizaci skupiny CH se stal zatímním velitelem pěšího pluku 19 a pak velel pěšímu praporu. V roce 1946 byl s účinností od 1. května 1941 povýšen do hodnosti plukovníka pěchoty. V lednu 1948 byl dán na dovolenou a k 1. únoru 1949 přeložen do výslužby. Žil v Čánkách u Opočna. Jako představitel nekomunistického odboje tam zemřel v roce 1966 téměř zapomenut.
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 3. února 2017