Rodák z Lhoty pod Džbánem na Rakovnicku (* 8. února 1914) byl vysazen v rámci čtyřčlenné paraskupiny CHALK do okupované vlasti poblíž Smolotel u Kamýka nad Vltavou v noci 8. dubna 1944.
Pocházel z nepříliš bohaté zemědělské rodiny, kde však slovo vlastenec nebylo tehdy synonymem pro posměch či důvodem k dnes tak módnímu povýšeneckému uplivování si nad tradicemi. Důkazem byl i jeho otec, který na rodinné možnosti věnoval značnou sumu na obranu republiky. Vladimír jako voják prožil hořké chvíle mnichovského diktátu a na okupaci zbytku českých zemí reagoval spolu se svým kamarádem Arnoštem Mikšem (padl jako parašutista skupiny ZINC v dubnu 1942) odchodem do zahraničního odboje.
Skupině CHALK bylo souzeno působit v týlu nepřítele pouhých 35 dní. Navázala sice rádiové spojení s Londýnem, ale gestapo se jí záhy dostalo na stopu a s pomocí zrádce nadporučíka Adolfa Horáka, parašutisty ze skupiny SULPHUR, provedlo rychlý úder.
Nejprve byl v Chráštičkách zajat radista rotný František Nedělka, poté byli zbývající parašutisté obklíčeni v lesním seníku. Pod pohrůžkami, že se budou opakovat druhé Lidice, i sliby, že jejich přechovávatelé nebudou popraveni, parašutisté kapitulovali.
Gestapáci však svůj triumf přecenili, parašutisty nespoutali a při celkem ležérní kontrole u Hauptvogla nenašli druhou pistoli! V zatáčce u obce Zbenice udeřil ukrytou zbraní do hlavy gestapáka Freylacha a vyskočil z vozu. Auto narazilo do stromu a v nastalém zmatku zatím parašutisté nadporučík Bohumil Bednařík s četařem Josefem Künzlem zničili z jejich výbavy pro Němce tolik cenný radiomaják Eureka.
Hauptvogel zatím na útěku zastřelil jednoho ze svých pronásledovatelů a dalšího zranil. Proběhl Zbenicemi a vše vypadalo na to, že se mu podaří uniknout. Náhle mu však zkřížil cestu početný oddíl SS, který na něj zahájil palbu. Jedna z kulometných střel zasáhla parašutistu do nohy.
Doufat již nebylo v co. Bez naděje na únik s cílem nepadnout podruhé do rukou nepřítele si zraněný Vladimír poslední kulku ze své pistole vpálil do hlavy...