Jednou z nich je i Marie Pětrošová, dívka z železničářské kolonie ve Starém Městě u Frýdku, která v létě 1939 jako devatenáctiletá převáděla české letce a vojáky přes protektorátní hranice. Zároveň přitom spolupracovala s polskou tajnou službou.
Narodila se 4. prosince 1919 ve Frýdku, v rodině železničního zaměstnance. Po ukončení základního vzdělání navštěvovala takzvanou hospodyňskou školu v Českém Těšíně a nakonec se vyučila švadlenou.
Dne 18. srpna 1939 byla v tehdy pohraniční Morávce zatčena a ještě téhož dne převezena na gestapo do Moravské Ostravy. V té době byla již několik týdnů těhotná. Kvůli porodu ji dokonce na jaře 1940 na několik týdnů propustili z vazby, ale po uplynutí šestinedělí byla přímo v nemocnici znovu zatčena. I přesto při výsleších nic neprozradila a k ničemu se nepřiznala. Je paradoxní, že nacistické bezpečnostní složky na její stopu přivedl agent abwehru působící v Polsku.
Počátkem prosince 1940 byla z Ostravy odeslána do ženského koncentračního tábora Ravensbrück. Zde onemocněla tuberkulózní meningitidou, které 14. dubna 1942 podlehla. Bylo jí pouhých 22 let. Její spolupracovník z odboje František Příborský, jemuž na hranicích předávala zpravodajské informace a po němž nacisté též usilovně pátrali, měl více štěstí. V roce 1945 se vrátil do vlasti jako příslušník československé zahraniční armády ze západu.