Byl členem československé akrobatické skupiny, která v roce 1937 přesvědčivě zvítězila na IV. ročníku mezinárodní letecké přehlídky v Curychu. Ještě před vypuknutím druhé světové války uprchl přes Polsko do Francie, kde po jejím napadení sestřelil tři nepřátelské letouny. Země galského kohouta však záhy padla a musel opět utíkat, tentokrát do Spojeného království. Již 17. srpna 1940 byl zařazen do 310. československé stíhací perutě, která se tvořila na letecké základně v Duxfordu. Během bitvy o Británii sestřelil další dvě letadla.
Štěstí jej opustilo 5. listopadu 1940, kdy byl sestřelen, ale podařilo se mu zachránit na padáku. „Vyskočil jsem ještě nad mraky. Potom jsem viděl, že padám doprostřed Temže, v níž se utopilo mnoho pilotů. Naštěstí se ale obrátil vítr a dopadl jsem asi 300 metrů od břehu. Když jsem si balil padák, pocítil jsem najednou píchání v zádech. Za mnou totiž stál anglický farmář s vidlemi. Má angličtina jej nepřesvědčila o tom, že nejsem německý parašutista. Odvedl mne na policii, kde se nakonec vše vysvětlilo,“ vzpomínal Půda.
Od počátku roku 1941 působil jako letecký instruktor. K aktivnímu létání se vrátil po dvou letech jako pilot dopravní perutě. Po konci války létal u ČSA. Měl štěstí, protože v dubnu 1948 byl vyslán na konferenci dopravních pilotů do Londýna, kde zůstal a po náročném prověřování jej přijali zpět k RAF. „Dostal jsem stejnou hodnost, jakou jsem měl za války, což se nikomu jinému nepodařilo,“ zdůraznil Půda. U RAF sloužil až do roku 1954. Za svou kariéru nalétal na 7 000 hodin, vystřídal 82 typů letadel, od dvojplošníků přes hydroplány až po nadzvukové stíhačky. Brigádní generál Raimund Půda, i když věděl, že zákeřná nemoc mu již mnoho času nenechá, si velmi přál oslavit své kulaté jubileum. Devadesátých narozenin, které připadly na 18. srpen 2002, se bohužel nedožil. Zemřel pět měsíců předtím, 17. března 2002.