Julius Sokolář se narodil 6. listopadu 1895 v Chlumci nad Cidlinou. Vystudoval obchodní akademii a po jejím absolvování byl 13. března 1915 jako jednoroční dobrovolník odveden k rakouskému zeměbraneckému pluku č. 10 v Mladé Boleslavi. O rok později padl na ruské frontě jako kadet aspirant do zajetí a 6. srpna 1917 vstoupil do čs. vojska na Rusi. Do vlasti se vrátil v hodnosti kapitána ruských legií.
Po válce působil v Pardubicích u letectva, v 30. letech se nechal převelet k pěšímu pluku 47 do Mladé Boleslavi. V roce 1937 byl převelen jako vojenský stavební dozor na výstavbu stálého opevnění. Zářijová kapitulace a demobilizace čs. branné moci jej zastihla v Košicích, kde velel 2. praporu pěšího pluku 14. Okupaci republiky prožil opět v Mladé Boleslavi. Po likvidaci čs. branné moci pracoval jako referent na tamním okresním úřadě a poté u jedné pojišťovací společnosti, což mu umožnilo udržovat kontakty s mnoha lidmi, aniž by vzbudil podezření.
Ihned po okupaci republiky se zapojil do odboje v rámci Obrany národa. Slabě zakonspirovaná odbojová organizace však byla v průběhu roku 1940 prakticky zlikvidována. Z odbojových pracovníků, kteří nebyli zatčeni, se zformovalo několik menších, mnohem lépe utajených skupin. K nejvýznamnějším patřila skupina Lípa, kterou vedl J. Sokolář. Ta shromažďovala zbraně a munici pocházející převážně z výzbroje čs. armády. Šlo zejména o materiál, jenž se podařilo zatajit při předávání německé okupační armádě v březnu 1939.
Podplukovník pěchoty Julius Sokolář byl zastřelen na Kobyliské střelnici 2. července 1942. Za svou činnost byl po válce povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka a obdržel Československý válečný kříž 1939.