Narodil se 18. února 1915 ve Vídni, domovskou příslušnost však měl v Kojetíně u Havlíčkova Brodu. Po ukončení základní školy navštěvoval v letech 1930 až 1934 obchodní akademii v Turčianském Svätém Martinu, již završil maturitou 16. června 1934.
Po nástupu vojenské prezenční služby jej zařadili 16. července 1934 v hodnosti vojína k pěšímu pluku 41 v Trenčíně a umístili do školy na důstojníky pěchoty v záloze. Na svobodníka-aspiranta byl povýšen 28. října 1934, na desátníka-aspiranta 28. února 1935 a na četaře-aspiranta 1. července 1935. Dne 28. září téhož roku nastoupil studium ve Vojenské akademii v Hranicích, již dokončil 1. srpna 1937, kdy byl vyřazen v hodnosti poručíka pěchoty. Sloužil dále jako aktivní důstojník a zařazen byl k hraničářskému praporu 8, kde velel četě jeho 2. roty. V únoru 1938 změnil působiště, když jej přeložili k pěšímu pluku 34. Po okupaci zbytku českých zemí přešel 10. srpna 1939 ilegálně u Moravské Ostravy hranici do Polska. Odtud pokračoval přes Rumunsko na Střední východ, kde vstoupil do československé vojenské jednotky. Dne 7. března 1941 jej povýšili na nadporučíka. Stal se příslušníkem Československého pěšího praporu 11 – Východního a účastnil se jeho operací včetně obrany Tobrúku. Zde utrpěl zranění a ošetřující lékaři jej zařadili do transportu na lodi Chakdina, který ho měl spolu s dalšími vážně zraněnými evakuovat do vojenské nemocnice v Alexandrii.
Chakdina se však po vyplutí 5. prosince 1941 stala obětí náletu italských bombardérů Savoia Marchetii SM 79, z nichž ji jeden zasáhl torpédy. Na potápějící se lodi zahynuli tři čeští vojáci, vedle nadporučíka Karla Tržila také vojíni Rudolf Kohn a Jiří Spitz.
V roce 1946 byl posmrtně povýšen o dva stupně se zpětnou platností na štábního kapitána pěchoty in memoriam. Současně jej vyznamenali Československým válečným křížem 1939.