Ovládací skříňka LS-4

V šedesátých letech minulého století počaly být kluzáky našich sportovních letců vybavovány moderními a lehkými leteckými radiostanicemi LS-4, které produkoval národní podnik Tesla Kolín. Stanice se skládala z vlastního elektronického bloku, ovládací skříňky, propojovacích kabelů, baterie, reproduktoru, ručního mikrofonu s tlačítkem a antény s protiváhou.

Tyto radiostanice, pracující v leteckém pásmu, byly osazovány předem naladěnými krystaly, zpravidla na frekvencích 122,2; 122,6; 123,5 a 123,6 MHz přednostně přidělených aeroklubům Svazarmu. Přičemž frekvence 122,2 MHz byla vyhrazena pro mimoletištní lety, pro poskytování informací z oblastních stanovišť řízení letového provozu. To znamená, že o zbylé tři frekvence se muselo podělit více jak devadesát letišť v tehdejším Československu.

Vlastní ovládací skříňka o rozměrech 83 x 83 x 120 mm byla umístěna v dosahu pilota na speciální konzoli, která někdy mohla nést i 12 V Ni-Cd baterii v kovovém pouzdře. Skříňka měla dva vypínače, reostat hlasitosti příjmu a speciální přepínač, kterým se volily frekvence, označované číslovkami 1 až 4. Stejná čísla se pak uváděla i u jednotlivých letišť, která na příslušné frekvenci komunikovala. V praxi to znamenalo, že ve větší výšce mohl kluzák přijímat zprávy ze všech zúčastněných stanic na jeho vlně. Což byl někdy, vzhledem k množství uživatelů, opravdový informační chaos.

Představovaný sbírkový předmět byl u výrobce nastříkán stříbrnou kladívkovou barvou, jeho čelní plocha byla šedá s černými popisy. Na zadní straně nesl bílou značku převzetí od zástupce vojenské správy roku 1968. Předem naladěné krystaly se do skříňky zasouvaly po sejmutí zadního ochranného krytu. U tohoto kusu na něm bylo červenou barvou ručně napsáno číslo 9403. Z toho plyne, že šlo o radiostanici zamontovanou do výkonného kluzáku Orličan VT-116 Orlík II, imatrikulace OK-9403, vyrobeného v Chocni v roce 1969 a v témže roce přiděleného na letiště Hosín. Z čs. leteckého rejstříku pak byl tento větroň vyškrtnut až v prosinci 1991.

Ovládací skříňku získal Vojenský historický ústav Praha do sbírky v roce 2020 darem od soukromníka.