Jindřich Vlček, Interiér ruského stavení, 1917

Jindřich Vlček, Interiér ruského stavení, 1917

Český malíř a legionář Jindřich Vlček (1885–1968) je pokládán za mistra akvarelové techniky, které se věnoval až do konce své umělecké dráhy. Ve sbírce Vojenského historického ústavu je uloženo několik stovek jeho drobných tužkových kreseb, akvarelů a olejomaleb. Prezentovaná kresba zobrazuje interiér ruského venkovského stavení, jak je umělec poznal v době svého pobytu v Berezovce v roce 1917. Jednoduché vybavení malé prosvětlené místnosti působí velmi útulně. Malíř přizpůsobil tóny barev celkovému dojmu uspořádaného prostoru. U stolu sedí dívka, oděná do místního kroje. Před malým skládacím zrcadlem si pročesává vlasy.

Autor díla absolvoval Umělecko-průmyslovou školu ve Vídni. V letech 1905–1906 studoval malířství na Akademii výtvarných umění u profesora Hanuše Schwaigra. Pro názorové rozpory s oficiální politikou se následně dobrovolně vzdal možnosti stipendia na vídeňské Akademii a odjel do Spojených států. V roce 1908 byl však po návratu do Čech zadržen a dva měsíce vězněn za nesplnění úředních předpisů. Po vypuknutí první světové války v roce 1914 narukoval na východní frontu, kde byl krátce nato zajat. Až do roku 1918 pobýval v ruských zajateckých táborech v Darnici, Orenburgu a Berezovce u Věrchně-Udinska. Po vstupu do čs. legií byl zařazen k písařskému oddělení Hlavního štábu čs. vojska na Rusi. V letech 1918–1920 cestoval po Sibiři, aby zaznamenal autenticky zdejší krajinu a místa, kudy procházeli příslušníci ruských legií. Do Československa se vrátil 23. lodním transportem v srpnu roku 1920. Poté byl přidělen k Uměleckému oddělení Památníku odboje. V roce 1922 odjel se členy komise Památníku odboje na bojiště u Zborova za účelem exhumace ostatků padlých. Dva měsíce se věnoval uměleckému ztvárnění míst, ve kterých se odehrála na počátku července 1917 jedna z nejslavnějších bitev našich novodobých dějin. Ve třicátých letech opustil Prahu a natrvalo se usadil v Hradci Králové, kde se věnoval volné tvorbě.

Akvarel na papíře, 174 x 225 mm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu od autora v roce 1922.

Aktuálně



Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

27. 02. 2025
Historik Prokop Tomek a účastník několika zahraničních operací Miroslav Vyšata připomněli českou…
Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

26. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

25. 02. 2025
Jaká byla role českých letců v první světové válce? Jaké příběhy se…
Cvičení DUNAJ-86

Cvičení DUNAJ-86

24. 02. 2025
Ve dnech 3. – 8. února 1986 se na území Maďarské lidové…
Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…